Cestovní kancelář Zábava slibovala pro klienty, kteří se sjeli z různých koutů naší země, pořádnou porci zážitků. Program byl až na vyjímky parádní, ovšem nikdo z klientů netušil, že místo výletu ke hvězdám se podívá tak maximálně k Černému moři a to do třetí cenové skupiny.

Příjezd na festival proběhl hladce, kyvadlová doprava nezklamala jako ve Svojšicích a tentokrát se vozilo i ráno. Drobné změny v areálu v podobě přesunutého parkoviště sice znamenaly menší chaos, ale co bychom pro naše ústavou chráněné sysly neudělali. Od startu se ze všech tří stageí a dvou stanů linuly poměrně líbivé zvuky, které měly pomalu, ale jistě připravit všechny na večerní rozjezd. Orbith s Ladidou na hlavním stagei určitě nabídli slušnou porci taneční muziky. Většina návštěvníků byla ale ještě stále na cestě a tak téměř areál působil celkem uvolněně. Problém s příjezdem aut zaznamenala asi větší část lidí. V okolí probíhaly policejní kontroly, při kterých se využívali i cvičení psi na hledání drog. Asistovala zde i celní správa.

Alespoň byla chvilka oběhnout všechny stánky, kde se něco dělo. Za zmínku stál určitě Gillette Vision Lab, kde Vám sličné hostesky nabídly zdarma oholení. Bohužel ale bylo vidět, že něžné pohlaví není zas tak zručné a tak se většina z nás musela doholit sama. Nikdo si ale nestěžoval a většina tento fakt brala s nadhledem. O kus dál stojící vodní fotbálek mě nenadchnul, cachtat se ve vodě svlečený do půl těla, seknout s sebou a hodinu - dvě si potom sušit trenýrky, nic moc. Šatna fungovala perfektně a nebyl problém si v průběhu večera vyzvednout z batůžku mikinu. Potěšily mě stánky s občerstvením, kde se nestály až takové fronty, u odhadu spotřeby jídla na festivalu však byly naše stravovací možnosti přeceněny a tak spousta stánků s jídlem zela po většinu času prázdnotou.

A jak to bylo s muzikou? Od 22:00 měla vypuknout hlavní show. Duo Technasia bylo sice několik dní před festivalem odřeknuto, ovšem parádní záskok předvedla polovina projektu Space Djz – Ben Long. Beaty se rozjely a první překvapení večera bylo na světě. Hodinku a půl nám byl Ben příjemným společníkem a dokázal nám své umění hodné Space Djz. Jeho setík utekl velice rychle a už už se k pultu chystal Dave Angel. Kvalitní taneční muzika se ale bohužel v jeho podání příliš nekonala. Singly se v éteru nikdy příliš neohřály a již po několika desítkách vteřinách se konala změna. Ze začátku to sice přijde cool, ovšem po půl hodině se styl hraní velice omrzí. Navíc mi přišel Dave Angel lehce „mimo mísu“ a působil na mě velice divným dojmem. Na vedlejší stagi v tu chvíli právě dořádili Freestylers. Početná skupinka fanoušků byla s jejich vystoupením nadmíru spokojena a následovala půlhodinová přestávka pro přípravu na vystoupení Goldieho.

Ale zpět k mainu. Dave Angel dotočil poslední song a před nás se postavila legenda a dle mého názoru největší tahák večera – „italská techno mág“ Mauro Picotto. Známá to star se poslední dobou prezentuje spíše minimalovým technem, ovšem kdo slyšel pár jeho setů např. z TDK Time Warp by i věřil, že se spustí menší peklo. Jenže bohužel přišlo zřejmě moje největší zklamání, když Mauro od první minuty roztočil minimalový cirkus, bez energie, bez odezvy v publiku a po deseti minutách jsem nejen já, ale i značná část natěšených lidiček odebrala pryč z main stage.

To ale nebylo nic s porovnání s další částí sobotního večera. Přibližně ve 2:00 se nad letištěm u Roudnice strhla doslova světelná podívaná, to když dorazily dlouho avizované bouřkové mraky. Blýskalo se o sto šest a během dalších několika minut se strhla asi dvouhodinová bouřka doprovázena silným větrem. V tu chvíli se osvědčil parádní stan Red Zone. Chillout zóna s housovou muzikou, křesílky a bary se během několika málo minut zaplnila k prasknutí. Sice nedýchatelný vzduch, ale skrýt se před deštěm jinak nebylo kde. Spousta lidí seděla jako opařená, někdo v křeslech, další prostě na zemi. Rozhodně si nikdo z nás takový průběh dlouho očekávané akce nepředstavoval. Ale časy, kdy se poručilo větru, dešti, jsou již pryč a s počasím se toho příliš nadělat nedá. Do té doby vyprahlá zem, od které měl snad každý z nás špinavé nohy až ke kolenům se během této bouřky změnila v bahno. Ve čtyři hodiny, kdy už hrála po Picottovi další známá tvář - Dave Clark, bouřka ustala a zastřešené prostory se vyprázdnily.

Dave Clark mě pohladil po duši celkem příjemným technem, nicméně ale nemohu říci, že se mi líbilo jeho neustálé samplování a loopování. Stejně jako v případě Dave Angela všeho moc škodí a tak mi tento fakt opět trochu pošramotil náladu a to i díky tomu, že to Clarkovi několikrát pěkně ujelo a náš hudební „sluch“ utrpěl menší šoky. Poslední ranou bylo pro mě vystoupení Space Djz, kteří mě opravdu nenadchli předvedeným výkonem a mohu upřímně říci, že v půl osmé ráno jsem byl rád, když tito jindy nadupaní šoumeni skončili. Za jiných okolností bych nehodnotil takto negativně celý festival, ale okolnosti se seběhly tak, že mi nic jiného nezbývá. Na nějakou dobu teď na Cosmic Trip budu vzpomínat jako na jeden z nejhorších zážitků z akcí podobného formátu. S počasím se opravdu nic udělat nedá, na škodu byla určitě i absence Technasie. Výkony některých dj´s se téměř rovnaly kvalitě zábavné šou s Petrem Novotným.

Ale nebudu zase takový negativista, nikdy nemůže být všechno podle představ a kromě nespokojených clubberů se najdou i tací, kterým se sobotní akce líbila a užili si jí. Nezbývá mi nic jiného, než zakončit tento report malým ospravedlněním. Před malou chvíli jsem dorazil a trpké zážitky jsou ve mně ještě velice čerstvé. S odstupem času možná na vše získám trochu jiný pohled, ovšem současný pocit je takový, jaký jsem zde popsal.