Brit Dave Clarke je v technu a elektru skutečná legenda. Všeobecnému respektu kolegů, fanoušků a novinářů se těší především díky excelentnímu výběru desek, mistrovskému djingu a v neposlední řadě i pro své producentské schopnosti. Tato „vražedná kombinace“ Davea vynesla do čela světové extraligy v oblasti elektronické taneční hudby, o čemž se už za měsíc budou moct všichni příznivci techna a elektra přesvědčit na festivale Cosmic Trip Open Air, který proběhne 21. 7. v Roudnici nad Labem.

Stačí se podívat na web akcí, na kterých v minulosti Dave Clarke v Česku nebo na Slovensku hrál. Často se dočteme: „Parádní set, neuvěřitelně jsem se bavil. Díky!“ Synovec slavného spisovatele Artura C. Clarkea má řadu fanoušků a obdivovatelů nejen u nás, ale i po celém světě. Jeho dynamické techno-elektro sety jsou proloženy snad všemi odnožemi elektroniky.



„Elektronickou hudbu jsem začal sledovat na začátku osmdesátých let. Tehdy jsem ještě hodně poslouchal punk. S hraním jsem začínal asi jako každý – pouštěl jsem máminy starý disko desky na tátovým gramofonu. Otec měl dokonce doma i pár disko světel, takže jsem to doma pěkně rozjížděl,“ směje se Dave při vzpomínce na dospívání. Pro zajímavost – v rodném Brightonu Clarke začínal v klubu Toppers spolu s Johnem Digweedem, který si tehdy ještě říkal DJ JD. Do zahraničí se Dave poprvé s kufrem desek dostal v roce 1988, bylo to v Amsterdamu.

Dave Clarke se všem technařům do srdcí nesmazatelně zapsal trojicí revolučních skladeb Red Trilogy, dále alby Archive One a Devil´s Advocate, na kterých bylo hitů jako maku na afghánském poli (za všechny Way Of Life), a také povedenými mixovanými kompilacemi Electro Boogie 1 a 2. Zatím poslední počinem z jeho studia je dvoualbum Rarites Remixes & Rarities 1992-2005 z loňského roku.

Především po vydání debutového alba Archive One si kliku u Clarkeových dveří podávaly snad všechny hvězdy taneční hudby, co jich jenom Velká Británie má: Fatboy Slim, New Order, Chemical Brothers. Ale cestu do jeho studia našel i Newyorčan Moby, Francouz Laurent Garnier nebo absolutní stars Depeche Mode.

Pozorovat Dave Clarkea při hraní je doslova radost. Mistrnost, s jakou ovládá CD mix, tři gramofony a několik dalších přístrojů, které volí podle momentální nálady, bere dech. Nedělá mu problém ani náročné mixování v rychlosti 150 bmp, o čemž se ostatně před pár dny mohli přesvědčit i návštěvníci světoznámého španělského festivalu Sónar, na kterém letos Dave Clarke hrál.

Alba:
Dave Clarke - Archive One (1996)
Dave Clarke - Devil's Advocate (2003)
Dave Clarke - Live (2004)
Dave Clarke – Remixes & Rarities 1992-2005 (2006)