Report z Techno Stage na Summer of Love
Ti, co byli na letošním SOL, dobře vědí, že Techno stage v porovnání s designérsky nejlépe propracovanou UM Dj Stage byla spíš takovým „chudým příbuzným“ a její sound mohl být také o krapet lepší. Naštěstí jí ani jedno z toho neubralo na požitku z velmi kvalitních hudebních výkonů. Jak to vypadalo na Mentos This Is Techno Stage se dočtete zde.
Vzhledem k zdlouhavé frontě u akreditací jsem se dostala do areálu festivalu krátce po deváté hodině. Spěchala jsem mílovými kroky k techno stage, která se tísnila až v zadní části areálu stejně jako loni. To už tam rozhýbával mírně promoklé publikum Němec Gregor Tresher. Jeho moderní minimal-techno sound, kombinovaný s electrem mě hned ze začátku i přes nepřízeň počasí zahřál na těle i na duši. I když pohled na některé postávající partypoeple působil vcelku znuděným a překvapeným dojmem, Tresherův sound měl v sobě všechno, co si dnešní techno scéna žádá – bylo to velmi moderní, ale v žádném případě nešlo o nudný a stereotypní minimal. Velmi mě potěšil mým srdcovým trackem od Dubfire – Diablo, bohužel ani to českému publiku nestačilo k tomu, aby je Gregor přesvědčil. Myslím si, že i on sám poznal, že ten večer nehraje před svým domácím publikem, kde je jeho sound první (taneční) ligou. U nás tak tomu bohužel není. Očividně se čekalo na jediné, respektive na následujícího Renato Cohena.
Od Cohena se očekávalo hodně. Brazilské funky techno plné energie se ale nekonalo. Ne, že by Renato svým setem nudil, ale nepřinesl techno fandům asi přesně to, co od něj zrovna čekali. Možná to bylo až moc melodické na úkor tvrdších beatů. Z Cohenova setu zkrátka nesálala ta pravá „šlapavá“ techno atmosféra, i když v porovnání s předcházejícím Tresherem se jednalo o podstatně „pravdivější“ techno, které postrádalo minimalové prvky a za to byli partypeople Cohenovi velmi vděční.
Po hodince a půl byli na řadě techno veteráni, kteří se poslední dobou u nás cítí skoro jako doma – Space DJz. I když by měl být tenhle report objektivního rázu, výkon Bena a Jamieho je pro mě velmi těžké posoudit s určitým nadhledem. Pro mě je jejich sound naprosto nezajímavý a nudný. Když jsem po pár minutách jejich setu opět zjistila, že to bude zase to samé, jako vždycky, utekla jsem radši na Semtex Live Stage za Stereo MCs a Apparatem. Celkově „spejsáci“ svým fandům připravili porcičku svého osobitého techna a určitě je nezklamali. Ať to zní jakkoliv klišovitě - takoví jsou Space DJz - jedni je milují, druzí před nima naopak utíkají, to ale nemění nic na tom, že u nás jsou stále velmi oblíbení a žádaní.
Můj návrat na techno stage byl načasován přesně po jejich setu - na druhou hodinu, kdy měla odstartovat svůj „Connected“ set dvojka Felix Kröcher a Eric Sneo. I když byli M.A.N.D.Y. pro mě hodně velkým odříkáním, nemohla jsem si nechat Erica s Felixem ujít. Vždyť tyhle dva patří ke špičce německého techna a moc mě zajímalo, jak to bude znít, když se dají dvě takovéhle techno bedny dohromady. Moje očekávání se naštěstí naplnila, možná dokonce i víc než jsem čekala. Felix opustil hard techno a dal se směrem, který by od něj leckdo nečekal (to ostatně předvedl už na poslední Love parade). Společně s Ericem do nás pumpoval trendový sound, v podobě hutného, ale pomalého techna s minimalovými prvky, které ale opět částečně zklamalo náruživé technaře. Tracky jako Marc Houle – Techno Vocals nebo Len Faki – Death By House jsem od nich upřímně ani v nejmenším nečekala! Můj naivní plán, že si během jejich setu odskočím alespoň na chvilku na M.A.N.D.Y. ztroskotal už po několika deskách (nebo spíš CDs) téhle dvojky. Skoro až do konce bavili technochtivé diváky dva germáni, kteří se k sobě na pohled (a dříve i na poslech) vlastně ani trochu nehodí. Pro mě osobně byl tedy SoL 2008 téměř završen, ale teprve ráno za výtečného livka Scan X a poté zběsilého probuzení v podobě Rushe pro mě definitivně uzavřelo Summer of love s datem 16.8.2008.
Závěrem reportu nechci opakovat to, co už bylo řečené. Letošní Summer ztratil trochu ze své atmosféry kvůli špatnému počasí. Druhou změnou oproti loňskému a předloňskému ročníku pro mě byla odvaha Aleše Blehy dovézt k nám koncept festivalu, kde si v podstatě každý mohl najít to své, a který jde ruku v ruce zároveň s hudebním trendem, který frčí spíše směrem na západ k nám. Tenhle trend ale české publikum prostě „nedává“ a to bych zařadila asi mezi největší problém celého festivalu. Pro mě osobně byla techno stage jedním velkým a velmi příjemným překvapením, u většiny technařů okolo mě tomu tak ale bohužel ani zdaleka nebylo. Mejdan letošního léta? Jak pro koho..
Od Cohena se očekávalo hodně. Brazilské funky techno plné energie se ale nekonalo. Ne, že by Renato svým setem nudil, ale nepřinesl techno fandům asi přesně to, co od něj zrovna čekali. Možná to bylo až moc melodické na úkor tvrdších beatů. Z Cohenova setu zkrátka nesálala ta pravá „šlapavá“ techno atmosféra, i když v porovnání s předcházejícím Tresherem se jednalo o podstatně „pravdivější“ techno, které postrádalo minimalové prvky a za to byli partypeople Cohenovi velmi vděční.
Po hodince a půl byli na řadě techno veteráni, kteří se poslední dobou u nás cítí skoro jako doma – Space DJz. I když by měl být tenhle report objektivního rázu, výkon Bena a Jamieho je pro mě velmi těžké posoudit s určitým nadhledem. Pro mě je jejich sound naprosto nezajímavý a nudný. Když jsem po pár minutách jejich setu opět zjistila, že to bude zase to samé, jako vždycky, utekla jsem radši na Semtex Live Stage za Stereo MCs a Apparatem. Celkově „spejsáci“ svým fandům připravili porcičku svého osobitého techna a určitě je nezklamali. Ať to zní jakkoliv klišovitě - takoví jsou Space DJz - jedni je milují, druzí před nima naopak utíkají, to ale nemění nic na tom, že u nás jsou stále velmi oblíbení a žádaní.
Můj návrat na techno stage byl načasován přesně po jejich setu - na druhou hodinu, kdy měla odstartovat svůj „Connected“ set dvojka Felix Kröcher a Eric Sneo. I když byli M.A.N.D.Y. pro mě hodně velkým odříkáním, nemohla jsem si nechat Erica s Felixem ujít. Vždyť tyhle dva patří ke špičce německého techna a moc mě zajímalo, jak to bude znít, když se dají dvě takovéhle techno bedny dohromady. Moje očekávání se naštěstí naplnila, možná dokonce i víc než jsem čekala. Felix opustil hard techno a dal se směrem, který by od něj leckdo nečekal (to ostatně předvedl už na poslední Love parade). Společně s Ericem do nás pumpoval trendový sound, v podobě hutného, ale pomalého techna s minimalovými prvky, které ale opět částečně zklamalo náruživé technaře. Tracky jako Marc Houle – Techno Vocals nebo Len Faki – Death By House jsem od nich upřímně ani v nejmenším nečekala! Můj naivní plán, že si během jejich setu odskočím alespoň na chvilku na M.A.N.D.Y. ztroskotal už po několika deskách (nebo spíš CDs) téhle dvojky. Skoro až do konce bavili technochtivé diváky dva germáni, kteří se k sobě na pohled (a dříve i na poslech) vlastně ani trochu nehodí. Pro mě osobně byl tedy SoL 2008 téměř završen, ale teprve ráno za výtečného livka Scan X a poté zběsilého probuzení v podobě Rushe pro mě definitivně uzavřelo Summer of love s datem 16.8.2008.
Závěrem reportu nechci opakovat to, co už bylo řečené. Letošní Summer ztratil trochu ze své atmosféry kvůli špatnému počasí. Druhou změnou oproti loňskému a předloňskému ročníku pro mě byla odvaha Aleše Blehy dovézt k nám koncept festivalu, kde si v podstatě každý mohl najít to své, a který jde ruku v ruce zároveň s hudebním trendem, který frčí spíše směrem na západ k nám. Tenhle trend ale české publikum prostě „nedává“ a to bych zařadila asi mezi největší problém celého festivalu. Pro mě osobně byla techno stage jedním velkým a velmi příjemným překvapením, u většiny technařů okolo mě tomu tak ale bohužel ani zdaleka nebylo. Mejdan letošního léta? Jak pro koho..
DISKUZE
Jméno:
Nadpis:
Text:
Zadejte číslo 144: