Kollba: Poslední letní festival se bohužel nevyvedl co se týče počasí. Teplo odešlo začátkem školního roku a tak tento festival provázela zima a občasný déšť, díky kterému jsme museli areál procházet v bahnu. Zašla jsem se podívat i na páteční warm up, tak se budu věnovat hlavně zahřívače.Velkým lákadlem byl pro mě Tvyks. Ale jak už to tak bývá, nezahrál zrovna nejlepší set- očekávala jsem od toho mnohem víc, vždycky dokázal všechny šokovat nejen svým zjevem, ale i hudbou. No co se dá dělat, už jeho hudbu asi znám až moc dobře. Díky tomu, že Tvyks a Martin Gredner hráli ve stejnou dobu, tak jsem slyšela jen konec Grednerova setu. Bylo vidět, že měl úspěch- celý Red Zone totiž tancoval. Výbornou atmosféru samozřejmě udržela i Lucca, která hrála jednu známou melodii za druhou, což někteří odsuzovali a někteří zase chválili… No a o hlavním dnu festivalu už vám něco poví zbytek naší krů.

Jervin: Brněnský Semtex culture jsem se navštívil poprvé a tak jsem byl zvědavý jak bude vypadat prostor, organizace a hlavně jak zahrají umělci, které jsem měl v plánu poslechnout. Hned po vstupu jsem byl uchvácený místem konání tohoto fesťáku. Na dně údolíčka a všude kolem les na mne působilo opravdu přítulně. Snad jen počasí mohlo být o trochu příjemnější. Po hudební stránce ovšem na mě festival nezapůsobil nikterak výrazně. Světlé okamžiky u mě byli jen Ralph Myerz, které jsem slyšel poprvé a ač jejich hudba není zrovna mým šálkem kávy, tak jsem si většinu koncertu se zaujetím vyslechl. Hlavní headlineři Asian Dub Foundation splnili mé očekávání jen tak ze tří čtvrtin. Zato na Metro elektra stagi mě neuvěřitelně pobavil, do teď mým uším neznámý, dj Jannis, u kterého jsem si připadal jak na vtipné diskotéce. Ostatní djs na této stagi zahráli, tak jak se dalo čekat a počínaje Maximem, až po náš odjezd, zhruba do poloviny vystoupení Olivera Koletzkiho jsem se dobře bavil. Na Semtexu jsem se tak se slzou v oku definitivně rozloučil s další festivalovou sezonou.

David Valmont: I přes ne celkem optimistický výhled počasí v průběhu týdne, se nakonec štěstěna na Depo Crew usmála a v sobotu provázelo Semtex rozumné počasí. Nevyplnily se ani mé úvahy o podmáčeném terénu Mariánského údolí a prostory před stages pohodě vydržely nápory stovky párů nohou bez vzniku rozbahněné břečky. Na druhou stranu za předpokladu, že by nějak silněji zapršelo, podobně jako tomu bylo na Cosmicu, zajistil dle mého názoru organizátor málo krytých prostor. Ona celá výprava tohohle festivalu byla poněkud podceněná a mám silný subjektivní pocit, že letos Depu přišel slabší sponzoring ze strany společnosti Pinelli. Na druhou stranu mé chmury a pocity skvěle rozehnali headlineři ADF, kteří byli vynikající a byl to další z koncertů, které zakládám mezi své srdcové zážitky a pro mne úplně neznámí Ralph Myerz and the Jack Herren Band, ti získali cenu největšího festivalového baviče. Z dalších interpretů potěšil Maxime, nezklamali Da Fresh a David Asko, zásadně a v dobrém překvapil Airto. Olivera jsem si znaven po příjemně stráveném odpoledni s přáteli, abychom odpískali festivalovou sezónu, dával už jen jako doprovod domů.

Acid: Počasí minulý týden jasně ukázalo, že prázdniny jsou nenávratně pryč, a tak byla otázka, jestli po zamračeném a propršeném čtvrtku a pátku navštívit jeden z letošních posledních open-air festivalů. Nakonec zvědavost vyhrála a v pátek jsme hromadně vyrazili do brněnského Mariánského údolí, kde se konalo třetí pokračování Semtex Culture. Hned ze začátku potěšilo parkoviště umístěné těsně vedle areálu a akreditace, které proběhly bezproblémově během pár vteřin. Dalším milým překvapením byl samotný prostor konání akce vůbec. Zelené údolíčko obklopené stromy zarostlými kopci se tvářilo, jako kdyby bylo na festivaly přímo stvořené. Ale jednu věc bych pořadatelům přeci jen vytkl. Erektus stage byla umístěna nevhodně k hlavní Semtex stagei a zvuk se přebíjel, takže se do koncertu z hlavního pódia neustále míchalo hučení hoperů odvedle. Na druhou stranu bylo chytrým tahem zbytek stageí umístit do stanů, což byla velká výhoda, hlavně když se občas spustila menší přeháňka anebo začal foukat vítr.

Po prozkoumání areálu a snowboardové dráhy mě na hlavní stagei zahřálo energické vystoupení kapely Skyline. Poté následoval průzkum elektro stage. Na elektronickou notu mě hezky od začátku naladil můj oblíbený Roxy dj Airto. Po něm hrál dj Jannis a svým představením se pasoval na baviče večera. Tolik hitovek podaných za sebou za neustálého scratchování jsem hodně hodně dlouho neslyšel :o) Chuť jsem si proto spravil na hlavní stagei vystoupením norských Ralph Mayerz & Jack Herren Band, které mě nadchlo jak po hudební stránce, tak neskutečnou show, kterou na pódiu neustále předváděli všichni účinkující, a pak hlavní hvězdou celého festivalu, britskými Asian Dub Foundation. Protože hip-hop není zrovna moje silná stránka, následoval  po skončení ADF opět útěk do elektro stanu na dvojici Da Fresh & David Asko a jejich luxusní setík. Další lahůdkou byl technomix v podání Olivera Koletzkiho, který byl bohužel konečnou, protože jsme se museli vydat na cestu domů.

Celkově si u mě ale festival obstál na výbornou. Vynikající prostředí, organizačně bez problémů, počasí nakonec moc nezlobilo a po hudební stránce si určitě stěžovat nemůžu, bavil jsem se výborně od začátku až do konce. Ze Semtex Culture se stala příjemná tečka za koncem práznin, kterou bude stát za to příští rok zopakovat.

ozzby: Hned na začátku na mě velmi dobře zapůsobilo Mariánské údolí obklopené krásným lesem ze všech stran. První dojem mi ale trochu pokazila následná vstupní kontrola, přes kterou bych s přehledem pronesl i bagr. Na vlastní oči jsem se při pohledu na Toi Toi a půlkruhy nafukovacích Semtexu přesvědčil, jací dobytci jsou mládí hiphopeři, kteří si snad vlastní festival ani nezaslouží. Hudebně nejzajímavější pro mě byla Elektra stage, která mě dokázala bavit od prvního beatu Clik Joa až po Olivera Koletzkiho, kdy jsme vyrazili zpět do Prahy. Vyjímkou byl snad jen šílený Jannis, kterýmu v počtu hitovek může konkurovat snad jen Afrika Islam. Hlavní stage pro mě začala být zajímavá až v půl desáté, respektive s půlhodinovým zpožděním až v deset skupinou Ralph Mayerz, na něž jsem se po jejich koncertu v Abatonu velmi těšil. Ty mě však zklamali zřejmě nejvíc z celého festivalu. Za poslední dva roky se jejich filozofie zřejmě hodně změnila. Zatímco dříve na mě působili s obrovským zapálením pro hudbu, letos bylo na prvním místě bohužel spíše roztleskávání. Z celkového pohledu mě festival nezklamal ani nenadchnul, nic nedal, ani nevzal. Přesto jsem zvědavý, co nabídne příští rok.

Sisi: Na poslední festival léta jsem se těšila. I když je to z Prahy pěkný kus, dorazili jsme na místo poměrně brzy, abychom se za světla stačili pokochat krásným prostředím Mariánského údolí. Při vstupu na festival vypadalo vše slibně. Avšak po prvním projití celého festivalu jsem zjistila, že tam v podstatě nic nového a zajímavého není. No co řekla sem si, přijela sem hlavně kvůli Ralph Mayerz a Asian Dub Foundation, a tak to taky tak budu brát. Ze začátku jsem se docela děsila zimy, ale na konec mi bylo až do pozdních hodin příjemně teplo. Velmi se mi na festivalu líbilo skákání na snowboardech a tím mi také přivodilo chuť na zimní sezónu. Skvělá byla též Electra stage s balkónem a Erectus stage s beatboxem. Co se týká samotného vystoupení dvou hlavních kapel, tak mi to přišlo docela bez atmosféry. Nicméně obě kapely zahrály skvěle. Takže závěrečné hodnocení: festival byl organizačně a hudebně zvládnut bez chyb a mě se tam celkově líbilo. Jen příště bych tam rozhodně nepouštěla psy.