Dobré nápady dotažené nadoraz…
Osprchovat se! To byla zřejmě jedna z prvních myšlenek, která nás v sobotu napadla. V Čechách v případě, že se festival nekoná v prostorách zavedeného kempu, věc nemožná. Tady také žádný stabilní kemp není. Přesto tu sprchy jsou, v podobě unibuněk s 8 boxíky vybavenými umyvadlem, zrcadlem, mýdlem a především krásně horkou vodou, a to nejdůležitější na konec, čisté. Celkově tu byly připraveny 4 unibuňky, tedy 32 sprch. To vše za cenu 1 Eur. Kdo se bál teplé, mohl zdarma využít open air umývárny s ledově studenou. Kromě sprch, tu ve stejné podobě byly i prostornější záchody se studenou, nicméně pitnou vodou. Ty si bylo možné užít za 50 Centů. Samozřejmě, že kromě těchto „de luxe“ toalet tu bylo dostatečné množství klasických suchých toalet. V kempu byl ve stanu malý shop, několik stánků s jídlem a pitím všeho druhu.

Tolik ke kempu. V k zemi tlačícím horku jsme uvítali velmi chladnou náruč zatopeného lomu. Prostor to umožnil, tak proč to nevyužít. Uklidňující byla přítomnost vodních záchranářů, kteří kroužili po vodní ploše a vraceli některé odvážlivce, kteří se vydali až příliš daleko od břehu. Voda měla u břehu nejspíš maximálně tak 15°C a s každým tempem od břehu teplota klesala.

Autobusy jsou kapitola sama pro sebe. O tom není pochyb. Kromě již zmíněné kyvadlové autobusové dopravy mezi parkovištěm, kempem, pláží a vstupem do arény, která byla zdarma, nabídli promotéři další linky a možnosti se tak pohodlně dostat do Gräfenhainichenu, nejbližšího městečka, za 1.40 Eur, tak i na 40 minut vzdálené hlavní nádraží v Dessau za 4 Eur. Překvapil nás klid a zkušenost řidičů a jejich smysl pro spravedlnost, když neumožnili některým vychytralcům předbíhat. U nás se setkáme většinou s otrávenými obličeji řidičů, kteří by se nejraději už viděli doma.

V samotném areálu na nás čekaly další, pro našince neobvyklé věci, jako žetony. Řeknete si, že žetony znáte. To je místo peněz. Tady to bylo jinak. Platilo se, jak jinak než penězi, ale vše, co bylo k pití v PVC láhvi, bylo na zálohu, resp. na žeton v hodnotě 1 Eur. Nejen, že je tenhle způsob samozřejmě velmi ekologický, ale zároveň udržuje areál v čistotě. Nestalo se za celý víkend, že bychom zakopli o půlitr od piva nebo od vody a limonády. Když jsme si to uvědomili a rozhlédli se pořádně, tak jsme zjistili, že odpadkové koše jsou především okolo stánků s jídlem. Nikde jinde jich nebylo skoro potřeba. Zajímavé je, že to není tak dávno, co české Ministerstvo životního prostředí přišlo opět s nápadem PVC láhví na zálohu. Tady jsme viděli, že to funguje. U nás holt budeme raději doufat, že všichni třídíme.

Jsme sousedi a přesto tak pozadu…
Samozřejmě nám to nedá nesrovnávat s českými festivaly. I u nás velké festivaly sponzorují velké firmy z oblasti telekomunikací a cigaret nebo nápojů. Tady si bohužel tyto firmy za mnohem menší peníz, který akci poskytnou dovolí celou plochu doslova přeplácat marketingovými nástroji, že to snad už ani nemůže mít na lidi efekt. Některé podepíší tak zvláštní smlouvy s promotéry, že je vlastně ani nijak moc nepodpoří finančně a nebo při promo akcích, ale jde jim jen o to, získat prodejní monopol a o kvalitě služeb, které nabízí později v místě konání festivalu se často dá jen spekulovat. Na Melt!Festivalu samozřejmě nechyběli sponzoři jako T-Mobile, Coca-Cola, pivovar Beck’s nebo Nokia. Areál festivalu však vůbec nebyl zaplácaný reklamou. T-Mobile zde měl svůj stánek, na kterém se konaly autogramiády, Nokia malinkou presentačku N-Serie. Beck’s byl sice na každém druhém rohu, ale nikoli s billboardem, ale se stánkem s velmi rychlou obsluhou. Zní to možná stejně, ale tady jednoduše nic neútočilo a přesto všichni věděli díky financím koho se tenhle festival koná. Provázanost sponzora a promotéra na německé festivalové scéně je spíše symbiózou než využíváním se a vydíráním jako je tomu u nás.

Sponzoři jsou jedna věc, ale produkční stránka festivalu je věc druhá. Nemá smysl se zasekávat odstavcem u každé věci, která u nás nefunguje a tady šlapala jako hodinky… Vezmeme to tedy rychle. Záchodů bylo dost a byly v pravidelných intervalech v průběhu noci čištěny. Byly tu i záchody kamenné a i ty pravidelně dostávaly dávku nových toaletních papírů, mýdla a dezinfekce. Nikde nebyla fronta na nic. Počet stánků s alkem i nealkem nebo jídlem byl přesně nadimenzovaný. Nabídka jídla byla pestrá. Od opravdových hot-dogů, přes steaky a pizzy až po thajské pálivé lahůdky. Ani vegetarián tu neumřel hlady a dokonce jste si mohli dát sladkou snídani v podobě kafe s donutem. Zvuk byl na všech pódiích pod stejným drobnohledem. Nebylo kvalitativního rozdílu mezi hlavní a tou nejmenší stagei.

Výborně byly vyřešeny pásky pro vstup na Melt!Festival. Výměnou za vstupenku jste dostali pásku z textilu s kovovou sponou, kterou jste si scvakli a tedy i natvrdo připevnili na ruku sami nebo za asistence pomocníků na stolních kleštích. Ochranka při vstupu byla precizní, slušná, rychlá a rozdělená do dvou řad na muže a ženy, kteří se starali pouze a jenom o příslušníky svého pohlaví.

Dalo by se pokračovat ještě dlouho. Víme, že je vše otázkou financí, českého trhu a vyjednávacích dovedností promotéra. Jenže i v Německu museli nějak začít. Není podle nás nejdůležitější za každou cenu udělat obří skok a dohnat zbytek Evropy, nýbrž postupné malé kroky, které se stanou standardem a bude na nich možné dál pokračovat.

Horečka sobotní noci…
Sobotní line up sliboval další a další zajímavá známá a nám méně známá jména. Zakřížkovali jsme si v programu jména jako Mouse On Mars, Jake The Rapper, Booka Shade, Trentemoller, Digitalism, Snap, Tiga a Hell. Bohužel se nám plán zhroutil před 23.hodinou, kdy na pava dopadl nekompromisní následek celodenního vystavení sluníčku a horku. Do té doby jsme stihli alespoň závěr koncertu na Gemini stagei velmi melancholické německé dvojice Werle & Stankowski, které posadila svou tvorbu někam mezi folk a laptop electronica. Němčina v jejich podání nezněla vůbec tvrdě. Následné vystoupení Stereo Total naplnilo stage k prasknutí. Extrovertní dvojice na pódiu divoce řádila. Pav už se chystal na Big Wheel a Little lo si pobrukovala a podupávala pecky, které zaznamenaly na starém kontinentě nemalý úspěch. Pro představu… rytmus byl rovný, rychlost určitě nad 100bmp, takový bigbeat s electroclashem a punkem dohromady.

Jake The Rapper je hodně svérázný a charismatický chlapík postavy spíše dřevorubecké, než umělecké. Od 20. hodiny opanoval Big Wheel stage. O tomhle producentovi jsme toho hodně četli, nicméně nic moc slyšeli. DJ a producent, původem z New Yorku, nyní žijící v Hamburku balancuje mistrně mezi minimalem, electrem a hip-hopem. Jeho live set byl velmi jednoduchý. Laptop, midi controler a mikrofon. Jak málo stačí k tomu být originální. Jake hrál velice hutný minimalový podklad někde okolo 120 BPM a přimíchával prvky electra, do kterého zpíval, repoval, hecoval. Přemýšleli jsme vážně, že se zasekneme, když dorazila smska od kamaráda, že máme rychle mazat zpět na Gemini.

Belgická čtyřčlená formace Goose doslova ždímala přeplněnou Gemini stage. Kdo měl ruce volné, měl je nahoře. Je to elektronika nebo rock? Goose se s rychlostí startující rakety dostaly téměř na vrchol rádiových hitparád. První album jim vyšlo v roce 2006 a jejich aktuální Bring It On již musí repressovat. Chvíli to byl skoro electro-clash, chvíli skoro heavy metal a to mezi tím jednoduše electro-rock. Největší peklo bylo při ústřední skladbě stejnojmenného alba Bring It On. Mazec! Jednoduše mazec!

Jak jsme již psali. Pava totále zničilo celodenní sluníčko a i když neradi, museli jsme opustit Melt!Festival tímto nešťastným způsobem. Nicméně jsme si hned slíbili, že příští rok pojedeme znovu. Věříme, že i tímto reportem jsme poskytli poslední argument k tomu, abychom se potkali v městě z oceli i s některými z vás.

Na Melt!Festival 2008 nashledanou!