Ahoj Petře, jak se vede? Soudě podle výčtu Tvých hraní to vypadá na slušné festivalové léto, že?
Ahoj Katko, trefila jsi do černého. S létem jsem nadmíru spokojený. V tolik hraní na tolika skvělých akcích jsem ani nedoufal. Jedním slovem, paráda!

Začneme pěkně postupně. Jakou muziku jsi poslouchal, než se k Tvým uším donesly zvuky elektronické taneční hudby?
No, tak to je otázka hodná dějepisu, přeci jenom je to už pár let:-) Vzhledem k tomu, že můj taťka je velký hudební fanda a sběratel (a mimochodem rovněž bývalý dj!:-), měl jsem vždy přístup k velkému množství muziky. Můj první objev byl asi Michael Jackson, což ovšem už také byla elektronika. Jinak to bylo asi to, co doma taťka pustil – takže Stouni, Deep Purple, Led Zepplin atd.:-)

Co Tě v této době ovlivnilo či inspirovalo natolik, že ses rozhodl muzikou zabývat více, než jen chodit na parties?
Jednoznačně první zážitky a dojmy z prvních akcí, které jsem navštívil. Ta historicky úplně první party byla paradoxně v Anglickém Hastingsu v letě 1996. Byla to obrovská drum´n´bassová party. Vůbec jsem nechápal, o co jde. Jako Češi jsme tam měli vlastní ochranku. Doma jsem pak ani moc neuměl vysvětlit, co jsem zažil. Až jsem pak zjistil, že na MTV běží takový krátký šot v dnb rytmu. To jsem vždycky křičel, to je ono!
Ovšem ten pravý zlom nastal až v momentě, kdy jsem navštívil první party u nás. 25.12.1996 byl Mr.C v Pardubickém L-klubu a já tam byl též. Domu jsem odjížděl s naprosto mystickým zážitkem. Ještě několik dnů jsem intenzivně uvažoval, co jsem to vlastně zažil. V ten moment jsem se začal rychle blížit potřebě být součástí něčeho takového. První vystoupení přišlo v srpnu 1998, po přibližně roce občasného tréninku z pár desek na kamarádově chatě. Pak už to mělo rychlý spád. Dva roky měsíčních residencí v Letohradském klubu Bristol mi daly hodně.



Pocházíš z východočeského města Letohrad, kde se v době, kdy ses začal věnovat hraní a následně pořádání akcí, nedělo v podstatě nic, je to tak?:-) Muselo to chtít pořádný kus odvahy udělat první párty. Jak vše probíhalo?
V té době jsem měl odvahy na rozdávání:-) Zapálenost pro věc mi nekladla žádné překážky. Jedinou bylo akorát nutnost přesvědčit majitele klubu Bristol, že by bylo dobré program oživit o tento druh zábavy. Zprvu o tom nechtěl ani slyšet. Byl zaseklý na osmdesátkách a nic jiného ho nezajímalo. Ovšem pak pro něj přišla tvrdá rána, když se otevřely v okolí ještě další dva nebo tři nové kluby a do Bristolu na několik málo měsíců přestali chodit lidé. Po nějaké době zoufání se na mě obrátil, že bychom to teda zkusili. Byl jsem nadšený! Akce se vydařila maximálně a klub byl narvaný k prasknutí. Lidé úžasní. Sice se nepodařilo zajistit gramce, takže se hrálo z CD a některé tracky třeba i třikrát:-) Nikomu to ale nevadilo. Atmosféra panovala božská. Následovali dva skvělé roky, plné skvělých večerů. Poznal jsem spoustu djs, což bylo velmi pozitivní.

Stojíš za akcemi Experience a vánoční X – Massacre, přičemž prvně jmenovaná se dočkala 15 dílů, druhá 8 (pokud se pletu, tak mě prosím oprav). Na akce jsi zval české a slovenské djs, postupně i hosty ze zahraničí (Makaton, Inigo Kennedy). Jaké byly „ohlasy lidu“? Na kterou akci vzpomínáš nejradši a proč?
Konec působení v Bristolu byl sice trochu méně příjemný, než bych si přál, ovšem v té době jsem už byl dostatečně organizačně zdatný a měl celkem slušné kontakty, takže jsem se z toho brzy oklepal a pustil do nového projektu, kterým byla Experience (také Xprnc). Ohlasy na byly obrovské. Vše bylo vypracováno z undergroundovějších podmínek. První díl byla taková zkouška – kamión na parkovišti v Žamberku. Druhý díl už nasadil vysokou laťku – open air v Letohradském biatlonistickém lomu. Dodnes se mě lidé ptají, jestli by tam nemohlo něco ještě proběhnout. Bohužel vedení biatlonu je zamrzlé. Další díly našly své útočiště v Letohradském kulturáku, kde dostala Xprnc svou nejznámější podobu. Hned na třetím díle byl hostem dj Touchwood, což byl první junglový host v tomto kraji! Je úsměvné, vzpomenout na to, jak se lidé tenkrát tvářili na první junglové tóny v porovnání s dnešním junglovým trendem. Záhy ale přišly díly, kam už jsem pomalu řadil experimentálnější muziku. Byly to chvíle velkých zážitků, ale i zklamání. Nejraději vzpomínám na díl, kde byl hostem Makaton, to byla atmosféra, že by se dala krájet. A díl, kde byl hostem jihoafrický Portable! Akci předcházely velké komplikace, ovšem party pak vyšla dokonale a Alan (Portable) u mě doma strávil ještě dva dny. Poslední díl s Inigem byl fajn, ale věděl jsem, že to už stačilo. X-Massacre odstartovali kamarádi a já se k nim přidal ve třetím díle. Za tu dobu jsme jádrem XM zůstali už jen já a dnb dj e-Li. Loňský díl proběhl ve spolupráci se Svitavskou partou Futuristic, která stojí za skvělým festival Suncastle na hradě Svojanov.

V druhé polovině 90.let se klubová scéna stala módní záležitostí, panovaly určité trendy. Ty ses přes to všechno věnoval muzice po svém – a Tvým oficiálním jazykem začal být minimal. Čím byl (a je) pro Tebe minimal tak přitažlivý?
Vším. Svou osobitostí. Konceptem zvuku. Variabilností, která mi dává velký prostor pro práci s lidmi. I tím, jací lidé se na tento styl nabalovali. Pohltil mě okamžitě. Působil velmi tajuplně. Dnes je můj sound jiný, energičtější, ale charakter jsem si myslím zachoval. Rozhodně si troufnu tvrdit, že jsem svůj zvuk našel.

Které producenty a labely sleduješ?
Víceméně žádné. Dříve jich bylo mnoho. Dnes již nemám žádné vyloženě vybrané. Dříve pro mě byl kritériem producent či label. Dnes je pro mě kritériem charakter zvuku.

Jak vnímáš českou taneční scénu jako celek? Od techno halovek, přes velké trance parties, silný proud electra, po určitou dobu také trend některých extrémních stylů (jako je např. schranz)....a v současnosti nezanedbatelný rozmach minimalu. Myslíš, že akce (čili potažmo pořadatelé) diktují směr vývoje anebo je to naopak – že se pouze přizpůsobují tomu, co posluchači a clubbeři žádají?
Od každého něco. Je řada odvážlivců, kteří se nebojí lidi „učit“. Zbytek dělá akce jako business a ti nemají důvod riskovat. Chtějí lidem nabídnout „zaručenou zábavu“, která jim přinese zisk.

Kudy se podle Tebe bude hudební vývoj ubírat dále?
Dalším fúzováním stylů, ale i žánrů různých akcí. Již dnes není neobvyklé, že na jedné akci jsou koncerty a elektronika. Navíc jsem si teď na proběhlé freečkové akci Bassovertekk feat. Techstep, kde byla Klika stage, ověřil něco, co jsem tušil. Lidé si tam minimal moc užívali! Vysvětluji si to jednoduše. Minimal je totiž svým způsobem extrém skrze zvuky, stejně jako tekno je extrém skrze rychlost a jungle skrze energii. Minimal pravděpodobně najde své místo i na takovémto druhu akce. A tím jenom potvrzuje svoji ojedinělou univerzálnost.

Oblíbenost minimalu v českých luzích přišla o trochu později než jinde. Čím si to vysvětluješ?
U nás se vždycky přespříliš hledělo na světový trend. Na druhou stranu je náš trh (respektive taneční scéna) oproti vzorovému Německu o dost menší, tudíž to množství zapálených lidí bylo přímo úměrné a o to déle trvá vychovávání nových zapálenců. Nicméně sleduji zvýšený zájem o minimal hlavně u „nové“ generace, což je logické, jelikož o tomto stylu mohli už ledacos slyšet, ledasco se naučit poslouchat a nemuseli si na něj najednou zvykat.

Pomalu se dostáváme k projektu Klika – můžeš nám přiblížit, jak a kdy vznikl a osvětlit jeho filosofii?
Důvod vzniku je v podstatě jednoduchý. Po Xprnc pauze jsem zase dostal chuť rozjet nějaký projekt. Ovšem už jen na klubové úrovni, což mi dovolilo akci si mnohem více užít a netrápit se stresem, jestli bude vše poplaceno.Filozofie je opět velmi prostá. Dostat minimal do zdejších klubů, někde zakotvit, někde to zkoušet, vypracovat si stálé publikum a fanoušky. Vše se podařilo! Zní to hezky, že? Ale od 21.10.2005, kdy proběhl první díl, za tím stojí dost práce a hlavně trpělivosti. Vysokomýtský klub Fastwell, který je kolébkou Kliky, je bohužel momentálně uzavřený, což je vzhledem k zdejšímu skvělému publiku citelná ztráta. Naštěstí máme ještě jednu věrnou základnu, a to v Jaroměři, kde se v září otvírá nově rekonstruovaný klub Bastion a zde máme dveře ke Klice otevřené:-) 19.10.2007 zde máme v plánu druhé výročí večírku! Hosté jsou v jednání. Jinak jsem velmi rád, jakým způsobem se mi podařilo značku Klika dostat do podvědomí, právě díky letním festivalům, jako je Hradhouse. Rád bych z tohoto těžil a příští rok zjara na tomto důležitém základu zorganizoval Klika tour!

„Jeskynní stage“ na festivalu Hradhouse bude patřit právě tomuto projektu. Můžeš čtenářům krátce představit jednotlivé účinkující?
Všichni djs i live projekty jsou kamarádi, které jsem slyšel hrát a znám jejich kvality. To znamená, že jako celek tvoří velmi pestrý a dynamický lineup. Nikdo nehraje stejně, jako někdo druhý. Všichni jsou něčím speciální. A co je nejdůležitější, že všichni hrají minimal srdcem! Zábava je jistojistá:-)

Co říkáš na zbývající obsazení festivalu? Půjdeš si poslechnout někoho z jiné stage?
K obsazení festivalu nemám žádné výhrady. Každý návštěvník se srdcem na pravém místě musí najít to své. Určitě si nenechám ujít Sebastiena Légera. Ještě, že se kryjeme jen trošku:-) No a samozřejmě jsem zvědavý, jaký kalibr vybalí Beyer a Carola. Všude čtu, že lze očekávat i minimal. Ovšem oficiální stanovisko říká, že jsou objednaní na techno. Takže budu zvědav. Kdyby pánové náhodou měli chuť na minimal, můžou přijít na Klika stage:-))

Poslední otázka – co Ty a produkce?
Na bodu mrazu, bohužel, ale na tom svět nestojí :o)