Hned na začátek večera nás, i hodně slušně naplněný stan Fever arena, přivítali pro nás neznámí angličtí CLIENT live! a příjemně překvapili.Trojčlenný projekt složený z dvou pohledných žen, z nichž jedna hrála na elektrickou kytaru a druhá obstarávala vokály do hodně kvalitního elektra, které servíroval třetí z tohoto uskupení - DJ a zároveň hlava projektu CLIENT Martin L Gore. Vystoupení to bylo vskutku vynikající a dosti slušně nažhavilo velmi početný dav na další očekávaná vystoupení. Na hlavní stgaei Heineken Nagysinpad (co tohle slovo znamená ví snad jen maďaři a bůh a možná ani ten ne) nás zaujalo vystoupení kapely Anima Sound System, plné brazilských rytmů a houseových tracků, naživo zpívaných dvěma černoškami. Opět ohromující a lidi bavící koncert, po kterém si člověk říká co ještě může dnešní večer nabídnout a čím může překvapit, když nám toho nabídl tolik během prvních tří hodin. Tentokrát nas zaujala i T-Mobile stage,na které od 0:00 nastoupil za gramofony náš favorit dneška "President of Breaks" Adam Freeland a tato poměrně malá stage(bohužel) se během deseti minut naplnila k prasknutí tudiž se nedalo ani hýbat natož tancovat,. Adam si dokázal udržet přeplněnou stage po celou dobu jeho našláplého breakbeatového setu plného vokálů i elektroprvků. A způsob jakým začal "škrábat desky" ve druhé polovině své show nás totálně dostal. Takovéhle elektro jsme už dlouho neslyšeli a Adam se tímto jeho výkonem stal pro nás absolutní hvězdou večera. Zároveň s ním hrál ve vedlejší Fever areně američan Roger Sanchez, který neumí předložit elektrohouse jinak než luxusně, takže jsme se přesunuli na vedlejší stage a Sanchez opravdu nezklamal. Ke konci jeho setu jsme začali řešit otázku, jak se asi Ferry Corsten vypořádá s tempem, které nasadil Sanchez, a jak na něj dokáže navázat. Ale Ferry ukázal, že je profesionál a přechod z rychlého elektra na progressive zvládl bravurně a dokázal si udržet naplněný Fever arena stan až do ranního svítání.



Musíme konstatovat, že druhý večer nás mile překvapil. Počasí je čím dál lepší, ale hlavně se celý areál festivalu konečně naplnil a návštěvnost byla minimálně dvakrát větší než ve čtvrtek. Všechny stage a chill-outy byly narvané lidmi, ale kupodivu nebyl velký problém dostat u baru něco k pití. Důležitou věcí pro nás bylo, že jsme konečně prolomili jazykovou bariéru, protože se na festivalu nachází spousta maďarů, kteří umí anglicky, takže můžeme konečně začít komunikovat s místními. Dalším milým překvapením pro nás bylo zjištění, že maďaři jsou velice milí a vstřícní lidé, panuje zde vynikající euforická nálada, nikde jsme nezaznamenali žádný, byť malinký problém nebo konflikt. A na závěr něco pro pány - nevycházíme z údivu a nějak si pořád nedokážeme zvyknout na to, kolik je zde krásných žen a dívek. Stačí se na chvíli zastavit a jen pozorovat, jak okolo vás chodí dvojice, trojice a skupiny doopravdy nádherných žen, které jsou, jak jsme zjistili i velice sympatické a příjemné na pokec :)