Rapové dostavení na brněnském Majálesu
Středeční den nabídl své každému, kdo zavítal na staré brněnské letiště, aby pod širým nebem oslavil stav studentský. A tak jsme i my, příznivci hip hopové kultury, na chvíli opustili akademickou půdu, zanechali rozepsané seminárky a vyrazili vstříc československým generálům na rapovém poli.
Bitva odstartovala v 15:30. Slovenský veterán Vec tasil zbraň a DJ Jazzy v zákopu dodával zničující munici. Na opačné straně na 250 bojovníků, s holýma „rukami hore“ vzdávajíc se srdečným beatům. Převlékala se stará a nová uniforma, nejsilnější ránou se zdála být chytlavá Na horách z počinu Dobré ráno. Z truhly dějin se dokonce ozvala i patinou pokrytá pecka Atmo rytmo. Nakonec přišlo opravdové Zakázané hudební uvolnění. (Na krajíčku oka pamětníků slza a nostalgie po hitech hvězdných Trosek).
O hodinu později z časů bitev do „tvrdé reality Slovenské ulice“ uvedli nás Kontrafakt, vyzbrojeni péřovou bundou a slunečními brýlemi. Svěží vítr a specifický styl po sté vystavili na odiv, a kotelníků pod pódiem přibylo jako hub na podzim. Nicméně „Kto má rád môj kokot nech povie héééj!“ a skandování „Pi – Čus!“ zatvrzelejší fanoušky nepoleká. Rytmus a Ego si zkrátka jeli svoji E.R.A.rní show, občas proloženou plátkem Bengora a romských popěvků. (A tak kohosi napadlo, zda by Rytmusova romská lidová nebyla milovníkům spisovného jazyka milejší.) První linie naposledy mávla pravačkou a zmizela v přestávce na domácí bramboráky.
I když už padl Rok PSH, i v „nulasedmičce“ je tady Praha styl, a má ambice Znova si porobit celý Parket. Bojuje se tradičně, ztráty i zisky na obou frontách, rány od boku i trefy do černého. Proč ale do živého netnou slova z let dávno minulých, a u „rap je možnost, nechci ho zneužít“ schovávám bílý prapor a chci se jít prát za skutečný „mír a lásku“. Bouncuju pak nejistěji při myšlenkách na starý Repertoár Penerů Strýčka Homeboye.
Po letech s PSH na jednom pódiu; Sifon - vypravěč, básník, raper, beatboxová mašinka, Milesa - dámský element, DJ Vejška a minikorg. Legenda vstávající z hrobu má vlastní taktiku. Jmenuje se stará škola. Útočí oduševnělými texty v konvoji s ženským principem. Zbrojí proti tomu, co pojmenovali jsme vývoj. Koncem bitvy vracíme se na začátek. Vítězové odcházejí jako vítězové, poražení jako poražení. Mladší ročníky zítra stáhnou album WWW Neurobeat a možná nepochopí, že i poražení jsou vítězové.
Foto: Bladeblade
O hodinu později z časů bitev do „tvrdé reality Slovenské ulice“ uvedli nás Kontrafakt, vyzbrojeni péřovou bundou a slunečními brýlemi. Svěží vítr a specifický styl po sté vystavili na odiv, a kotelníků pod pódiem přibylo jako hub na podzim. Nicméně „Kto má rád môj kokot nech povie héééj!“ a skandování „Pi – Čus!“ zatvrzelejší fanoušky nepoleká. Rytmus a Ego si zkrátka jeli svoji E.R.A.rní show, občas proloženou plátkem Bengora a romských popěvků. (A tak kohosi napadlo, zda by Rytmusova romská lidová nebyla milovníkům spisovného jazyka milejší.) První linie naposledy mávla pravačkou a zmizela v přestávce na domácí bramboráky.
I když už padl Rok PSH, i v „nulasedmičce“ je tady Praha styl, a má ambice Znova si porobit celý Parket. Bojuje se tradičně, ztráty i zisky na obou frontách, rány od boku i trefy do černého. Proč ale do živého netnou slova z let dávno minulých, a u „rap je možnost, nechci ho zneužít“ schovávám bílý prapor a chci se jít prát za skutečný „mír a lásku“. Bouncuju pak nejistěji při myšlenkách na starý Repertoár Penerů Strýčka Homeboye.
Po letech s PSH na jednom pódiu; Sifon - vypravěč, básník, raper, beatboxová mašinka, Milesa - dámský element, DJ Vejška a minikorg. Legenda vstávající z hrobu má vlastní taktiku. Jmenuje se stará škola. Útočí oduševnělými texty v konvoji s ženským principem. Zbrojí proti tomu, co pojmenovali jsme vývoj. Koncem bitvy vracíme se na začátek. Vítězové odcházejí jako vítězové, poražení jako poražení. Mladší ročníky zítra stáhnou album WWW Neurobeat a možná nepochopí, že i poražení jsou vítězové.
Foto: Bladeblade
DISKUZE
Jméno:
Nadpis:
Text:
Zadejte číslo 144:
cbone | 18. 05. 2007 | 02:10:04
Taky vzpomínáš na lepší časy... Mladší ročníky zítra stáhnou album WWW Neurobeat a možná nepochopí, že i poražení jsou vítězové. - tak tahle věta je na nobelofku bejby
Eulálka | 14. 05. 2007 | 12:17:09
dobře ty:D