Zdravím tě, vítej v našem „poslouchej.net studiu“.
Ahoj Dejve. Díky za pozvání.

Jsme tu, abychom probrali právě proběhnuvší festival „Mácháč 2009“. Řekni nám, kdy jsi dorazil na tuto letní párty a pokolikáté ses jí vlastně zúčastnil?
Na místo akce jsem dorazil kolem půl sedmé. Cesta autem z Prahy uběhla jak po másle. I když jsem se párty Mácháč zůčastnil poprvé, nebyl problém s nalezením místa konání. Vše bylo perfektně značené.

Tak to jsi v tom případě stihl akorát začátek setu Sieda van Riela, jak na tebe tento holandský dj zapůsobil?
Abych řekl pravdu, nevěděl jsem, co mám od tohoto mladého producenta čekat. Sied který vydává své věci na Tiestově labelu Black Hole mě velice mile překvapil svým tech pojetím trancu. Žádné sladké utahané věci, ale spíše nářez. Potěšil například takovými tracky jako Marco V – Unprepared, Randy Katana - The Hype či novým Jochenem Millerem - Brace Yourself

Po Siedovi přišel nařadu, pro mnohé, hlavní hřeb večera, vycházející hvězda Roger Shah spolu se zpěvákem Chrisem Jonesem, jak se ti jejich vystoupení zamlouvalo?
Nejprve musím říct, že jsem měl možnost se s Rogerem setkat ještě před jeho vystoupením. Velice sympatický a ochotný chlapík. Nebyl snad fanoušek, kterému by odmítl žádost o fotku, či podpis. Jeho set byl hodně sledován českou trance komunitou, a to z toho důvodu, že tento pán hraje především melodický trance, který se na taneční scéně objevuje čím dál tím méně a místo něj nastupují mnohem tvrdší styly hudby. Musím však přiznat, že tento styl není příliš můj šálek kávy. Roger hrál po celou dobu svého setu živě na klávesy a pořadatelé klidně mohli na plakáty uvést Roger Shah Live. Jeho kamarád a kolega Chris Jones přišel zazpívat živě dva songy. Ten nejznámější - Going Wrong (produkováno společně s Arminem van Buurenem) a jejich novinku To The Sky (track, který vyšel zhruba před týdnem).

Teď odbočme chvilku od hudby, řekni nám, jak byl organizačně zajištěn celý festival?
Musím říct, že si nedokáži vzpomenout na jedinou výraznější organizační chybku celého festivalu. U vstupu se žádné fronty nekonaly. Stejně tak ani u barů či záchodů. Ceny na druh této akce byly opravdu přijatelné a navíc samotné prostředí pláže má své kouzlo. Komu se nelíbila hudba na main stage mohl se klidně jít vyřádit na mecca stage, kde hráli takové hvězdy jako Orbith, či LayDee Jane (mimochodem vystupovala i na hlavní scéně). K tomu všemu v Cool Zone běžela od dvou odpoledne projekce legendárního seriálu futurama. Možností bylo opravdu kvanta. Z mého pohledu se jednalo opravdu o jednu z nejrozmanitějších akcí.

Nyní zpět k hudbě, Kyau & Albert je českému publiku dobře známá dvojice z Německa, jakým setem se na Mácháči prezentovali?
Na tyto dva pány z labelu Euphonic (pod kterým mimochodem vydává i Ronski Speed, či Stoneface and Terminal) jsem se velice těšil. Už zhruba čtyři roky mají nastavenou svou laťku pod kterou se ani tentokrát nedostali. „Kyják s Alberťákem“ (jak se jim u nás říká) předvedli svou typickou jízdu založenou hlavně na věcech ze svého labelu. Potěšili hlavně starou peckou Outside, kterou předělali a v novém kabátu nese název Be There 4 U.

Úderem půlnoci nastoupila za mixážní pult největší hvězda večera, tou nebyl nikdo jiný než Ferry Corsten. Jak ti zněl jeho dvouhodinový set?
Na Ferryho jsem se těšil ze všech nejvíce. Byl to vlastně on, kdo mě donutil na tuto párty jet. A také to byl on, kdo tam zahrál ze všech nejlépe. Ferry rozjel svou vlastní, dvouhodinou hitparádu těch největších hitů, které během své dlouholeté producentské kariéry vyprodukoval. Věci jako Beautiful, Radio crash a Brainbox řadí mnoho lidí mezi své top skladby. Nejvíce však potěšil novou verzí tracku Flaming June od slavného BTho.

Po setu Ferryho Corstena proběhla prezentace charitativního projektu dance4life, můžeš nám přiblížit, o co přesně šlo?
Nejprve když vstoupila Laydee Jane na pódium s mikrofonem, myslel jsem, že nám jde ohlásit, že nepřijel Paul Oakenfold. Skutečnost byla ovšem taková, že přišla uvést video o charitativním projektu s názvem Dance 4 Life, který se zaměřuje na boj proti HIV a AIDS. Společnost, která byla založena v roce 2003 a mezi její hlavní představitelé patří Tiesto, Paul van Dyk či Marco V, má informovat mladé lidi (mezi 13ti a 19ti lety života) o nebezpečí, které je vázané na nechráněný sex a co vše to může způsobit.

Po prezentaci dance4life přišel na řadu set, dá se říci již veterána hudebních kolbišť, Paula Oakenfolda. Jak na tebe celkově Paul zapůsobil?
Od tohoto „veterána“, jak říkáš, který se tu nedávno představil jako předskokan Madonny jsem opravdu nic neočekával. Předvedl se však ve výborném světle. Sice chvílemi pokulhával jeho miziny, ale na druhou stranu, zvolil opravdu velké tempo a jeho set se místy blížil až k psy-trancu. Potěšil například klasikou všech klasik Push - Strange world v remixu od Astral Projection, či trackem Planet Perfecto - Bullet In The Gun a samozřejmě i svou skladbou Southern Sun.

No a po Paulovi se na Mácháči představil poslední vystupující, tím byl egyptský hudební projekt Aly & Fila …
Nutno předem říci, že tento projekt reprezentuje za mixážním pultem pouze Fila. To ale vůbec není na škodu. Energický uplift trance, který prezentuje, je vždy zárukou kvalitní hudební podívané. Ani tentokrát tomu nebylo jinak a jednalo se rozhodně o důstojnou tečku za programem na hlavní scéně. Nejvíce lidi potěšil vlastními skladbami Khepera a Rosaires a vlastními remixy skladeb Back To You od Rogera Shaha a Galaxie od Ferryho Corstena. Program samozřejmě šlapal až do odpoledních hodin, ale tou dobou jsem už měl namířeno směr domov.

Jak bys tedy celkově zhodnotil letošní „Mácháč“?
Na akci u tohoto jezera jsem byl poprvé. Takže nemohu srovnat s minulými ročníky. Organizačně jsem nenašel žádný větší problém (snad jen kromě výpadku světel na hlavní scéně při Filově setu na cca 20 minut), všichni umělci zahráli nad očekávaní dobře a lidí bylo akorát. Pokud mi to příští rok situace dovolí, pojedu znovu.