Ahoj, působí na vás přicházející léto inspirativně nebo jste kreativní po celý rok stejně?

Petr: Léto na mě působí nejvíc tehdy, když získám depresi z toho, že jsem se zatím nevykopal z domu prožívat hezké léto a tak si udělám náhradní léto v domácí tvorbě. Už hodněkrát tak vzniklo něco dobrého.

Prokop: léto je saturátor dobrých nápadů. Léto a sprcha. Mnoho nápadů…

Souhlasíte s tvrzením, že jste něco jako čeští Kraftwerk?

Petr: a kdo jsou teda „čeští Kraftwerk“, když my jsme „něco jako oni“? Je to srandovní, protože jsem se dočetl, že jsme „čeští Krafterk“, protože stojíme stejně jako oni tři za počítačema před projekcí. Oni jsou čtyři. Jo, to je jediný rozdíl. Ano, jsme čeští Kraftwerk. A oni jsou pozemští The Ufons.

Prokop: The Vodníks

Od vydání alba Čekání na robota uplynuly už dva roky. V jakém stádiu je vývoj vaší další připravované desky Hastrmans, Tatrmans & Bubáks?

Petr: Vybíráme z mnoha nových písniček, a už nám přetékají do třetí desky s názvem Hospital U Blbých.

Prokop: Deska (H,T&B) by měla vyjít v září. Potom bude následovat turné, jenž završíme něčím tradičním.



Evidentně se nebráníte remixům, jeden pro vás dokonce nedávno udělala skupina Chumbawamba. Jak se vám s ní podařilo navázat kontakt a jak celá spolupráce dopadla?

Petr: Jsme jejich dlouholetí fandové. Kdysi jsem říkal, že jestli jednoduchý popis stylu, tak bych rád aby MIDI LIDI byli setkání Kraftwerku s Chumbawambou. Chumbawambě jsme prostě napsali, že bychom je rádi remixovali a oni se zeptali „Proč?“. Asi jsme dali dobrou odpověď. Oni nám kulišácky poslali track z nové desky, který se opravdu těžce pasíruje do jednoduchého beatu. Výsledek se nám velmi líbí a jejich spokojenost se projevila tím, že nám nabídli svůj remix našeho songu. A krásně se nám pomstili úplnou ignorací našeho zpěvu a přidáním akustických kytar a vlastních vokálů i textu!

Zajímalo by mě, jak vás napadají texty pro váš sborově odsekávaný zpěv?

Petr: Primárně jde o rytmus. Hledám rytmus, který v písni ještě chybí. A ten rytmus vyplním slovy, která se mi líbí. Důležité je, aby ta slova o něčem skutečném byla, ale aby to zároveň byla věta, která se dá říct i běžně během hovoru.

Prokop: mě napadl jen jeden, hodně odsekávaný.

Kdo z vás dělá co za svým notebookem, když hrajete live? Zkuste vaše vystoupení rozebrat trochu po technické stránce.

Petr: Je to v každé písni jiné. Já a Markéta máme počítače synchronizované skrz midi (vysvětlivka: „midi“ je systém komunikace elektronických hudebních nástrojů, vyvinutý začátkem osmdesátých let), a hrajeme spolu song rozdělený do jednotlivých nástrojů, každý ovládá něco. Prokop do toho hraje naživo na klávesy a elektronické bicí.

Do jaké míry improvizujete při živém hraní? Je tam vůbec nějaký prostor pro improvizaci nebo jste například i do určité míry omezeni připravenou video performance?

Petr: Máme to uděláno tak, abychom se na koncertě nenudili a měli pořád co dělat. Bez našeho zásahu by některá píseň jela donekonečna a opakovala čtyři takty. Jen Prokop by k tomu něco hudlal.

Prokop: Já bych si zahudlal.

V poslední době jsme vás mohli vidět i v DJ setu. Jak takový set vypadá ve vašem podání? Střídáte se za mixákem? A hrajete v takových setech jen vlastní skladby?

Petr: Hrajeme pro radost, jako hobbyDJ's. Máme rádi hity. Spolu se za pultem bavíme, tancujeme a střídáme. Nečekejte nějaký inteligentní trendy set. Prostě zábava. Své písně nehrajeme. Jen tajně novinky, které nikdo nemůže znát.

Slovenský hudebník Marek Piacek vytvořil minulý rok symfonické dílo na motivy vašich písní, avšak bez vaší fyzické přítomnosti. Jak to celé dopadlo a můžeme někde slyšet výsledek?

Prokop: Marek Piaček je částí kritiků nazývaný pro svůj zřejmý talent slovenským Mozzartem. Dopadlo to zajímavě, Marek se zabývá ve svém (jinak naprosto seriózním) skládání také recyklací, citacemi a humorem. Stejné je to i se Symfonií všech Midilidí. Je třeba ji „číst“ asi trošku se zkušeností posluchače vážné hudby nebo znát Markův koncept, aby člověk ocenil opravdu všechny aspekty té skladby. Ale i bez hlubokých teoretických znalostí je v ní velký potenciál zážitku. Naše harmonie se dostaly do jiných kontextů a místy mě hodně mrazilo. Zatím byla ke slyšení jen v koncertních síních, netušíme jestli se vůbec někdy oficiálně vydá.

Nedávno jste si dokonce zkusili i skládání filmové hudby, pro snímek Marka Najbrta Protektor. Co vám přinesla tato zkušenost? Skládali jste hudbu ještě před natočením filmu nebo až po?

Petr: Nebylo to poprvé, už jsme udělali hudbu k Najbrtovu předchozímu celovečeráku MISTŘI, tenkrát ještě ne pod jménem MIDI LIDI. Taky k mému filmu LÁSKA SHORA, kde Prokop s naší vjkou Majdou hrají hlavní role, kde náš vj Filip Cenek dělal kameru (to vše třeba 6 let před vznikem Midi Lidí). Tentokrát je to ale nové tím, že se jedná o dobový film, odehrává se ve čtyřicátých letech, čili hudba potřebovala trochu jiného ducha. Vyšli jsme z toho, jakým způsobem jednou za čas hrajeme naživo k projekci filmu METROPOLIS, kdy užíváme samply dobových šlágrů.

Tráví spolu MIDI LIDI letní dovolenou nebo si naopak dávají volno navzájem od sebe?

Viz foto..



Dodal: Dalin Vajčner, Hradhouse