Glastonbury: Festival současného umění
Glastonbury se řadí se svou dlouholetou tradicí mezi největší festivaly ve světovém měřítku. Festival je dobře znám nejen díky tomu, že tu můžete vidět to nejlepší, co současná hudební scéna nabízí, ale do podvědomí se vrývá také díky tanci, komediálním představením, kabaretu, divadlu, cirkusu a dalších uměleckých vystoupení.
Festival se koná na jihozápadě Anglie na Worthy Farm mezi vesnicemi Pilton a Pylle. Tuto lokalitu zahalují mnohá mytologická a spiritistická tajemství a tradice a je předmětem zájmu hnutí „New Age“. Glastonbury věnuje převážnou část z vytěženého zisku na charitu.
Loňská čísla jen potvrzují teatrálnost této akce: přes 700 umělců, přes 80 stagí, počet návštěvníků 177.000. Není vyjímkou, že některá zařízení používaná na festivalu jsou poháněny sluneční energií, návštěvníci se zde mohou u tzv. vzdělávacích stánků dozvědět vše o ochraně přírody, nebezpečném odpadu a ekologických problémech, kterým celý svět čelí a přitom se vše řídí heslem: „Každý musí začít sám u sebe a nenechávat rozhodnutí na vládách jednotlivých států“.
Glastonbury od A do Z
Glastonbury byl nejvíce ovlivněn érou hippies a obdobím, kdy světlo světa spatřovaly první open air festivaly v 70. letech. Zakladatelem myšlenky vytvořit tento monumentální projekt byl Michael Eavis, který společně se svou ženou vedli festival k úspěšným zítřkům až do konce 90. let minulého století a v jejichž tradici pokračuje Eavisova dcera.
Rok 1971 byl významný díky zfilmovanému záznamu z celého festivalu, který spatřil světlo světa jako dokumentární film Glastonbury Fayer. Další zajímavý rok byl 1994, kdy poprvé záběry z festivalu Glastonbury oběhly svět díky televizní stanici Channel 4, která pořídila záznam 826 žonglujících festivalových účastníků, z nichž každý měl ve vzduchu 3 věci a tak bylo současně ve vzduchu zhruba 2500 předmětů.
V roce 1996 se konala pauza během níž proběhla obnova festivalové půdy s cílem provádět toto odlehčení místní krajině každých pět let aniž by festival ztrácel na své stále rostoucí popularitě. V roce 1998 byla poprvé pokořena hranice 100.000ového návštěvníka. Bohužel díky četné přesplotní migraci „černých pasažérů“,byla v roce 1999 odhadována návštěvnost na 250.000 diváků. V následujících letech se situace s návštěvností vyhrotila natolik, že byly pozastaveny veškeré licence na provoz festivalu. Byly vybudováno kolem areálu téměř nezdolatelné oplocení, které poté přispělo k mnohem uvolněnější atmoféře a ke snížení kriminality.
Loňský ročník drží své prvenství díky bleskovému vyprodání lístků v předprodeji – 137.500 lístků = 1 hodina 45 minut! Další informace najdete na stánkách festivalu.
www.glastonburyfestivals.co.uk
Loňská čísla jen potvrzují teatrálnost této akce: přes 700 umělců, přes 80 stagí, počet návštěvníků 177.000. Není vyjímkou, že některá zařízení používaná na festivalu jsou poháněny sluneční energií, návštěvníci se zde mohou u tzv. vzdělávacích stánků dozvědět vše o ochraně přírody, nebezpečném odpadu a ekologických problémech, kterým celý svět čelí a přitom se vše řídí heslem: „Každý musí začít sám u sebe a nenechávat rozhodnutí na vládách jednotlivých států“.
Glastonbury od A do Z
Glastonbury byl nejvíce ovlivněn érou hippies a obdobím, kdy světlo světa spatřovaly první open air festivaly v 70. letech. Zakladatelem myšlenky vytvořit tento monumentální projekt byl Michael Eavis, který společně se svou ženou vedli festival k úspěšným zítřkům až do konce 90. let minulého století a v jejichž tradici pokračuje Eavisova dcera.
Rok 1971 byl významný díky zfilmovanému záznamu z celého festivalu, který spatřil světlo světa jako dokumentární film Glastonbury Fayer. Další zajímavý rok byl 1994, kdy poprvé záběry z festivalu Glastonbury oběhly svět díky televizní stanici Channel 4, která pořídila záznam 826 žonglujících festivalových účastníků, z nichž každý měl ve vzduchu 3 věci a tak bylo současně ve vzduchu zhruba 2500 předmětů.
V roce 1996 se konala pauza během níž proběhla obnova festivalové půdy s cílem provádět toto odlehčení místní krajině každých pět let aniž by festival ztrácel na své stále rostoucí popularitě. V roce 1998 byla poprvé pokořena hranice 100.000ového návštěvníka. Bohužel díky četné přesplotní migraci „černých pasažérů“,byla v roce 1999 odhadována návštěvnost na 250.000 diváků. V následujících letech se situace s návštěvností vyhrotila natolik, že byly pozastaveny veškeré licence na provoz festivalu. Byly vybudováno kolem areálu téměř nezdolatelné oplocení, které poté přispělo k mnohem uvolněnější atmoféře a ke snížení kriminality.
Loňský ročník drží své prvenství díky bleskovému vyprodání lístků v předprodeji – 137.500 lístků = 1 hodina 45 minut! Další informace najdete na stánkách festivalu.
www.glastonburyfestivals.co.uk
DISKUZE
Jméno:
Nadpis:
Text:
Zadejte číslo 144: