Nechci srovnávat festivaly Suncastle a Hradhouse, spíše bych chtěl upozornit na to, že když se opravdu chce, dá se s nevelkým počtem financí, zato však s velkým odhodláním, udělat kvalitní festival s nezaměnitelnou atmosférou. Nemilá událost, která se však stala takřka v závěru a o níž se dočtete na konci reportu možná zapříčinila, že letošní ročník byl bohužel ten poslední. Nejdříve ale to pozitivní. Největším lákadlem je samozřejmě místo. Lokalita Svojanovského hradu, ke kterému přijíždíte po úzké asfaltové cestě a jenž je obklopen vysokými lesy, je naprosto úžasná. Parkovat se zde dalo buď podél příjezdové cesty, nebo, jestli bylo místo, na parkovišti hned u vstupu do hradu. Už při příjezdu na nás u hlavní brány "vybafl" nafukovací půlkruh hlavního sponzora, což na druhou stranu vyvolávalo pocit, že jsme opravdu na festivalu.

Bez problémů jsme se přes ochranku dostali dovnitř (lístek v předprodeji stál pouhých 199 kč!), do rukou dostali mapky festivalu a začali prozkoumávat terén. Co se týče počtu návštěvníků, v době,kdy jsme dorazily (cca 01:30) jich mohlo být něco málo přes tisíc. Oproti minulému ročníku prý tak poloviční návštěvnost, za což mohlo zřejmě špatné počasí, tou dobou panující nad celým územím České Republiky. Naštěstí nad festivalem zatím spadlo jen pár kapek. Jedinou výhodou bylo, že jsme se nemuseli prodírat mezi houfy lidí a na každém ze tří pódií se dalo bez problémů tancovat. První “Puschkin Break Stage“ byla pár kroků od vstupu do hradu a již podle názvu na ní celou noc zněly zlomené beaty. Perfektně zastřešená, zvukově vyladěná, světelně doladěná a s originální projekcí přímo nabádala k tanci. Velice mě potěšily našlapané sety jak Mufflera, tak po něm nastupujícího Reverba. Atmosféra - úžasná.

Jenže Semtex Suncastle, to je festival o několika stylech a tak jsme se po směrových šipkách začali přesouvat na hlavní “Futuristic Main Stage“. Cestou podél hradebních zdí jsme se mohli pokochat celým panoramatem hradu, který byl úžasně osvětlen. I to přidávalo na jedinečnosti místa. Na hlavní zrovna zakončoval svoje live vystoupení polák Jacek Sienkiewicz. Na jeho inteligentní taneční techno (zde bylo slyšet, proč si ho u Cocoon R ecordings tolik váží), které kouzlil ze svých mašinek, tancovalo odhaduji přes 800 spokojených návštěvníků. Bohužel jsem neslyšel před ním electro hrající Machine Funck, ani Loutku, ale podle dotázaných prý hlavně Loutka zahrál skvělý set. Holt, ten dědula stále ještě umí. Opět musím pochválit perfektní zvuk, světla a projekci. Celé nádvoří, kde byla stage posazena, působilo naprosto úchvatným dojmem. Po Jacekovi nastoupil Toky, který si svůj čas vyměnil s brněnským Hydrophonicem. Jak už je u Tokyho zvykem, s lidma se moc nemazlil a tak při jeho setu zde byla atmosféra opravdu rozjetá. Využil jsem toho a stačil navštívit stánky s pitím a jídlem, nebo originální čajovnu. Po té jsem ještě stihl sejít po schodech na, pod hradbami umístěnou, třetí “Mystic Stage“. Zde se hrála líbivá elektronika, od ambientu přes minimal až po electro. Zpátky na hlavní jsem se vrátil, když už Tokyho střídal Hydrophonic. Svým tanečním technem si dokázal udržet ještě početnou tancující skupinu. První, zlomená, stage také naznačovala, že se zde bude lámat až do pozdních ranních hodin.

V tu dobu však začalo nad hradem pršet, což necelá polovina návštěvníků vyřešila úprkem do aut a domů. Zastřešená technika naštěstí dál umožňovala v celku hladký průběh, bohužel zde nastal jiný problém. Několik osob nerespektovalo výstražné pásky, dělící trasy podél hradeb od hradebních zdí. Výsledek byl takový, že dva lidé spadly z hradeb přímo na plac před “Mystic Stage“. Těžce zranění byli stabilizováni záchrannou službou a následně odvezeni do nemocnice. Tato událost vedla k ukončení produkce nejdřív na “Mystic Stage“, následně byla ukončena hudební produkce i na ostatních pódiích. V kombinaci se silným deštěm, který se v tu dobu nad hradem přehnal, to bylo nemilé zakončení jinak velmi povedeného festivalu. Organizátoři nyní zvažují další možnosti bezpečnostních opatření na hradu, jedná se prý dokonce i o tom, zdali v dalších ročnících pokračovat. Vzhledem k jedinečnosti místa i celkové atmosféry si myslím, že by to byla obrovská škoda! Co si o tom myslíte vy?