Představte si hudební festival od kterého už něco čekáte, protože tam nejste poprvé. Myslíte na nejrůznější hvězdná jména vystupujících skupin, projektů, herců a djs. Už vás nerozhodí kdejaká cisterna s pitnou vodou, sprchy nebo dětský stan či pošta v areálu festivalu. Jenže si v zápětí uvědomíte, jak tyhle maličkosti do sebe zapadají v dokonalé skládance, která nese název Bažant pohoda.

Marně spoustě lidem říkám.. "Jeďte na Pohodu." Ono se pro takový pohodový pocit dost těžko hledají slova, proto je důležité zažít tuto událost na vlastní bedra a probrat se z české žumpy amatérismu a neprofesionality na straně promotérů. Jen jediný více denní festival v uplynulých letech se tomu u nás mohl přiblížit. Ano nemluvím o ničem menším než Go planet roxy a Love Planet. Bohužel všichni dobře ví, jak to s nima dopadlo a místo pokračování v dobré tradici a vychytávání much v dalších letech nám tak zůstali jen vzpomínky a zamáčknuté slzy na zárodek něčeho co časem mohlo snést srovnání právě s Bažant pohodou.

Určitě se nedá říct, že by byl festival bez chybiček. Jedna z věcí, které mě opakovaně vadily jsou špatné odvětrávání především z Tatra banka arény a Semtex stanu. Když se totiž tyto dva prostory naplnily, rozhodně se to dalo srovnat s regulérní saunou. Co se týče Air, kteří buhužel nevystoupili, nedá se nic vyčítat pořadatelům, kteří se do poslední chvíle snažili vyřešit problém s kamionem plným audio techniky. Velkou pochvalu musím zmínit a to i přes opravdu fatální pařák blížící se 40 stupňům ve stínu na hojnost všeho co teklo, tedy od obyčejné pitné vody, která je na Pohodě ve stanových městečkách vždy zadarmo až po nesčetné množství stánků s pivem, Kofolou, ovocem a jídlem obecně. Právě i díky tomu tento festival vyzařuje neskutečnou pohodou a komfortem, který si každý návštěvník po právu zaslouží. Výčet kladných stránek by zabral minimálně několik dalších odstavců a proto už jen vzkážu všem, kdo tam ještě nebyli „Jeďte na Pohodu a buďte tam od pátku až do neděle, nebudete litovat..“

Z interpretů, které ve mě zanechali pozitivní otisky bych rád zmínil Brotherhood Of Brass - Boban i marko Markovic Orkestar / Frank London Klezmer All Stars (USA/SMN), Bajofondo Tangoclub (ARG), Client (GB), Dave Clarke (GB), Ingrid Eto: Zero 7 Instrumental Project (GB), Basement jaxx, Konono No. 1 (Kongo), Ed Rush (GB), DJ Marky (BRAZ) a vystoupení Lábuse se Čtvrtníčkem ve hře „Ivánku, kamaráde..“

Festival, jak jsem se dnes dozvěděl, navštívilo dle hrubých odhadů něco ke 30 tisícům návštěvníků. Takovým úspěchem se nemůže pyšnit žádný hudební festival u nás i na Slovensku. Nemůžu se totiž ubránit pocitu, že na většině open air festivalech je až příliš znát, jak se promotér snaží tu ušetřit a tu něco jen tak pošolichat, to nikdo nepozná apod. Budu nesmírně šťastný, pokud mi tenhle úsudek některý z pořadatelů festivalů u nás vyvrátí. Jen snad jednu radu na závěr: Méně PR keců a chvástání a více skutečné práce..