Ve vaší biografii jsem našel povídání o soutěži pro mladé talenty, kde jste se ucházeli o prvenství. Začít bychom tedy náš rozhovor mohli tématem začínajících kapel a vůbec možnosti prosadit se na hudebním trhu v ČR. Jaká je podle vás v současnosti situace? Můžou se mladé talentované kapely prosadit bez velkých problémů? Mají podobné soutěžní projekty pode vás smysl?
Myslím, že šance kapel stoupají poslední dobou hlavně díky MySpace a podobným serverům. Soutěžní projekty mají smysl z několika důvodů. Prvním je motivace, musíš totiž dát dohromady něco, co má hlavu a patu, aby to v soutěži mělo šanci. Druhým je určitě zviditelnění kapely jak pro posluchače, tak pro potencionální manažery, lovce z labelů a promotéry. Dalším zásadním důvodem je bezpochyby cenná zkušenost.

Složení kapely je na první pohled celkem zajímavé. Hodně vašich muzikantů prošlo formacemi, které dnes mají poměrně libozvučné a známe jméno. Jak se tento fakt odráží ve vaší tvorbě?
Jasně, na naši tvorbu to jistě nějaký vliv má. Každá kapela asi formuje osobní vkus a názor na hudbu. Ale mnohem víc asi zúročujeme zkušenosti kluků s organizací kapely. Zkušenosti z jednání s promotéry, stovky odehraných koncertů, komunikace uvnitř party, to všechno se začínající kapele ohromně hodí.

Pro publikum, které ještě Navigátory neslyšelo. Jak by se váš styl dal ve stručnosti charakterizovat?
Živí lidé, opravdové nástroje, hutný houpavý beat, jeden rapující vousáč a dvě holky, které umí zpívat, přestože jsou celý oblečený.

Začátkem června se objevila poměrně příjemná informace o porodním procesu nové desky. Má za sebou mastering ve studiích Sterling Sound v New Yorku. Slyšel jsem, že se na něm podílel sám Tom Coyne..? To je celkem úspěch, ne?
Ano, mastering dělal Tom Coyne, moc si toho vážíme. Když jsme se po natáčení rozhodovali co dál, Sterling sound a přímo osoba Toma Coyna byla pro nás jasná volba. Dělal většinu desek, které nás baví. E.Badu, Sade, The Roots, Me´Shell NdegéOcello  a spoustu dalších. Trochu jsme se báli, jestli to vezme, ale nakonec nám poslal pochvalu za zvuk a mix, což je hlavně zásluha Lukáše Martinka z Absolute Music.

Rád bych se teď věnoval vašim textům. Kde se pro ně bere inspirace? Sám píšu a vím, že postavit něco, co má hlavu a patu a přitom je to nové je celkem solidní umění….
Inspirace je taková ošemetná věc. Jakmile se jí zmocní ego, je pryč. Nejvíc cením text, který úplně jednoduchou formou sděluje něco, co má opravdu smysl vyjádřit. I největší klišé, které už stokrát někdo omlel, může dostat nový smysl a podstatně hlubší rozměr je-li správně uchopeno. 

Black music sama o sobě nabírá v české kotlině neskutečným tempem na popularitě. Čím si to vysvětlujete?
Černá muzika má klidný, houpavý, přirozený rytmus. Její dnešní podoba těží ze vznešených kořenů soulu, blues a jazzu, jejich rytmiky a uvolněného frázování. Ve své poslední vlně československou populární hudbou neměly tyhle vlivy šanci prorůst.  Je logické, že když začaly znovu ovlivňovat světové hudební trendy, má černá muzika u nás obrovský prostor působnosti s klady i zápory.  

Toto léto vystoupíte na tradičním Mystic SK8 Cupu na Štvanici. Máte ke skateboardingu a příbuzným sportům nějaký vztah?
Jsme rádi a moc vděční za možnost vystoupit v rámci Mystiku 2007.

Co do sportu, tři z nás bývali závodními lyžaři, Michal zase skáče s padákem a jede spíš v těch extrémních záležitostech. Tomáš teď začal bruslit, ale myslím, že to je spíš kvůli formě, než kvůli trikům na rampě. Takže pokud vím, nikdo z nás na skejtu, snowboardu, nebo surfu nejezdí. Já osobně pouze Tony Hawk´s PS a tudíž klobouk dolů před lidmi, kteří umí v realu.