Než se zrodila idea tohoto článku do takové formy, v jaké si ho nyní můžete přečíst, dlouho se mi v hlavě honila myšlenka, jak představit některé zajímavé evropské festivaly, aniž by to byla nudná tisková zpráva nebo jen novinka v podobě publikování odtajněného line-upu. Rozhodl jsem se tedy, vzít to z jiného konce a úplně od začátku.

Prvního února roku 1966 se v Paříži narodil chlapec, nesoucí jméno Laurent Garnier. Už od útlého věku byl ovlivněn klubovou hudbou a to díky svým rodičům. Psal se rok 1978 a jako dvanáctiletý klučina zjistil, že pořízením gramofonů našel přesně to, co hledal. Stává se tak zprvu bavičem svých spolužáků a kamarádů. O necelé dva roky později už začíná rozjíždět svou profesionální dráhu, když odehrává první set na novoroční party. Poté následovalo několik dalších vystoupení a ve svých 21-letech činí důležité životní rozhodnutí. Rodiče nabádají Laurenta k tomu, aby si našel práci na úrovni a splnil si povinnost vojenské služby. To se mu nechce, tak situaci řeší po svém a stěhuje se za kanál La Manche, do Velké Británie. Tam získává práci jako zaměstnanec velvyslanectví v Londýně, ovšem ta mu vydržela jen do doby, než své pole působnosti přesunul do Manchesteru, kde poprvé uslyšel např. Derricka Maye. Ovlivněn a zároveň okouzlen touto hudbou, jí začíná shánět a usilovněji trénovat hraní. Netrvalo dlouho a přišel první velký úspěch. Tím byla residentura v legendárním klubu Hacienda, kde srdce svých fanoušku dobývá deep housem a detroitským technem. Nezůstává však jen u těchto stylů hudby, ale projevuje se i v oblasti acidu a trancu, navíc své sety obohacuje jazzovými prvky. Na začátku devadesátých let se vrací zpět domů do Francie, plní vojenskou službu a zakládá klubovou noc "Wake up" v Pařížském klubu Rex. Začíná i se svojí vlastní produkcí, kdy v průběhu následujících tří let se mu podařilo vydat několik dvanáctipalců a LPíček. Prvním z nich bylo „As french connection„ na labelu Fnac. To bylo v dobu, kdy Eiffelova věž slavila 102 let a psal se tedy rok 1991. Vydávání na Fnac, mělo trvání jen do roku 1993, kdy „Planet House EP“ uzavřelo tuto kapitolu a začalo psát jinou, tu dodnes trvající, s názvem F Communications. Tento label Laurent založil spolu se svým kamarádem Ericem Morandem, který předtím taktéž pracoval pro Fnac.Těmito zmíněnými počiny se jméno Laurent Garnier třpytivým písmem zapisuje na pole djských hvězd.



Roku 1997 vydáním alba “30“ dospívá k rozhodnutí, že jeho život se stává zběsilou jízdou o čas, a proto se zdánlivě stahuje do ustraní, toto stažení znamenalo doslova zavření se ve studiu a práci na sebezdokonalování v živém hraní. Tato píle přinesla ovoce v podobě precizních a ceněných live setů, dá se skoro říci až koncertů, a další hudební perly v jeho diskografii ( Pro představu, kolik toho má na kontě se podívejte na www.discogs.com ). V tomto období se objevují problémy se sluchem, proto musí uplynout tři roky, aby světlo světa spatřilo výborné album „Unreasonable Behaviour“ a následně opět dlouhé čtyři roky „pauzy“, aby se pro náročné posluchače vyklubalo další, neméně dobré, album „The Cloud Making Machine“ (2004, F Communications). Díky výše zmíněným úspěchům se stal žádaným umělcem klubů a festivalů celého světa. Laurent už si zahrál téměř všude a tak si zbývá položit otázku, kde se představí letos v létě. Nakoukl jsem do jeho kalendáře a zjistil, že letos je jeho program slušně nabitý. Přeskočil bych jeho klubové hraní v Číně a rovnou jdu na první zajímavý evropský festival, na kterém se představí ve své koncertní show. Jedná se o další z festivalů pod záštitou Heinekenu. Známější španělská odnož (FIB), v podobě polského dvojníka, na kterém se mimochodem představí jen o málo hvězdných jmen méně, než na uznávaném španělském kolosu. O další kvalitní festival v sousedících zemích více.