Svým způsobem se stavíte zády k tradici současného, českého hip-hopu. Je to
úmyslné, nebo spíš vedlejší produkt vaší hudby?
Nestavím se zády k žádné smysluplné tradici, nicméně hlavně se zajímám o tvorbu netradiční a nemám rád tradice přerůstající v demagogii, mým úmyslem je tím pádem také hledání netradičních řešení a postupu v tvorbě moji. Co se týká například mých metod práce s českým textem, stále bych je rozhodně nazval rapem, jen se snažím o nalezení osobnějšího způsobu vyjádření.

Kde se ve vás vzala ta chuť vydat po tolika letech existence první desku
(Neurobeat)?
Ta chuť ve mne byla dlouho a stále, ale spala někde hluboko. Pokud jsem ovšem nedělal hudbu, točil jsem filmy, což je činnost náročná psychicky i časově a když toto filmařské období pominulo, nebo spíše polevilo, vznikl teprve ten správný čas oživit a dotvořit WWW.



Působení ambientu a experimentalu z vašeho alba je neoddiskutovatelné. Čím vším
jste se ještě nechali inspirovat?
Obrazy a zvuky reality kolem, vlastním vztekem obráceným proti stavu společnosti, tragickými příběhy lidí s nimiž jsem se já a Lubomír typlt setkali, fantaziemi o zhmotňování abstraktních jevů pomoci zvuku, zápisky jevů reálných do abstraktních zvukových denníku, sarkasmem a humorem nutným k přežití, hrůzou z krásy a naopak a tak dále.

Komu byste Neurobeat určitě nedoporučili?
Takhle o tom neuvažují, ale asi nějaké babičce, která už nemá zapotřebí vnímat agresi ani v tvorbě.

Odkud berete podněty ke svým textům?
Hledám je v sobě a ve stavu maximální až konstruktérské koncentrace. Rozbíjím slova, pojmy, významy na kousky a znovu se je snažím skládat do obrazců, které se mne mohou očištěný znovu dotknout nějakým skrytým tajemstvym, které se mohou stát metaforou o pocitu, pohybu, stavu, touze, člověku.

Jaký je to vůbec pocit, vynořit se znovu po tak dlouhé odmlce se jménem, která
během vaší pauzy v podstatě získalo novu identitu? Myslíte si, že se to promítlo nějakým způsobem i do vaší muziky?
Vynořit se po dlouhé odmlce je pocit, jako vynořit se po dlouhém ponoru pod hladinu, vlastně vyletět na chvíli nad ní a nadechnout se inspirace. Do moji muziky se to promítá tak, že ji dělám stále víc a častěji, taktéž se stupňuje pocit touhy po sebezdokonalování se na tomto poli.

Co si myslíte o hudbě vašich kolegů jako jsou PSH či Supercroo?
Baví mě, občas nesouhlasím, nebo spíš nerezonují s některými texty, některé skladby mě míjejí, některé se do mě přesně strefují. Myslím si, že je dobře, že tady fungují tak jak jsou, ve formě, v opozici, humoru, provokaci, jednoduché průraznosti, přesvědčení, arogantní odpovědi arogantní společnosti.

Kdo je vaším nejoblíbenějším hip-hopovým producentem?
Karaoke Tundra a Peto Tazok že slovenská.

Hodláte ve vaší temně industriální, technokratické poetice pokračovat i nadále?
Nemáte chuť si střihnout třeba nějaké klasičtější album?
Rozhodně nemám chuť si střihnout klasičtější album, to bych se nic nedozvěděl, nikam bych nevyrostl, smysl výzkumu WWW by jaksi přestal existovat. Tím ovšem netvrdím, že trochu nepoodhrneme závěsy na oknech, nebo nerozeženeme mraky na obloze. Nová deska je na cestě.