Report a videa z Only Open Air festivalu
Festival Only Open Air se v sobotu nad ránem stal minulostí. Ve své denní části představil Calvina Harrise, noční část se pak svého headlinera nedočkala. I tak zanechal festival několik zajímavých momentů, ale také pachuť v ústech.
Z úvah nad tím proč festival s názvem Only Open Air má celou svou jednu polovinu, k tomu navrch tu delší, v kryté hale, mě s odkazem na „neřeš nepodstatné“ vytrhla postupně uvolňovaná jména, která měla dát festivalu obsah. Denní část mě i při vší úctě ke Calvinu Harrisovi neoslovila takřka vůbec, poněvadž s žánry, které prezentovala, se s díky míjím, jinak tomu ale bylo s částí noční. Trojlístek Dubfire, Timo Maas a James Zabiela, sliboval noc plnou lahodně znějících beatů. A tak jsem šel, a že jsem i po x letech na scéně zvídavý, vyrazil jsem i na denní část. Protože, co kdyby.
Zastavit se před vstupem do areálu na jedno rychlý ve stánku těsně vedle vchodu se ukázalo býti prozřetelným, poněvadž jsem stačil vykoukat, že plot oddělující onen stánek od areálu festivalu se proměnil v imaginární bar a skrze příčky šikovný týpek podával nataženým rukám jeden drink za druhým. Že budou fronty, jsem tedy tušil dřív, než jsem vstoupil dovnitř areálu. Corpus delicti pak dotvořila fronta před vstupem, která během mého prvotního příchodu ještě neexistovala. To jedno rychlý mě tedy stálo 25,- Kč a asi tak 20 min. ve frontě před vstupem. Tohle je navíc poměrně zajímavý moment, protože z prodejů stánkařů mají obvykle příjem i pořadatelé, a jsou tak sami proti sobě, když jich nezajistí dostatečný počet. Line-up, díky Calvinu Harrisovi, světové úrovně měl počet stánků pasující k lokální akci v horní dolní. A nejinak tomu bohužel bylo v Průmyslovém paláci. Bary byly sice dlouhé, leč lednice poloprázdné a pípy jen na okrajích, takže s nadsázkou by se dalo konstatovat že OOAF byl jedna velká fronta korunovaná absencí zboží v závěru noci.
Eva Shaw a před ní Mark Knight hráli natolik brzy, že nebylo v mé moci je zastihnout. Prvním koho jsem podrobil zkoumavým pohledům a poslechům, byl tedy R3hab. Zahrál si 28. června v Bratislavě a podpořil i Czech edition stejnojmenného festivalu. Mnohem více než jeho „dutch house“ mě zaujalo jeho nadšení, které jevilo známky nefalšované radosti, což podtrhnul tím, že asi 150 krát vylezl na svůj dj pult a hecoval lidi pod ním. Co chybělo na hudební invenci, dodávala show, i když v černém triku a šortkách vypadal jako fotbalista, co si právě odskočil z tréninku pustit pár písniček.
Ta práva show však samo sebou přišla s Calvinem Harrisem. K tryskám s mlhou se přidaly pyro efekty, světla o sobě dala o trochu více vědět a jako bonus nás zasypaly konfety a to hned dvakrát. Calvin Harris pro mě prezentuje přesně tu část taneční hudby, která čím více se blíží mainstreamu a tím pádem širšímu publiku, tím více se vzdaluje vlastnímu žánru a prapůvodní myšlence, kterou není třeba vyslovovat, ona dost možná v reálné podobě ani neexistuje, ale je nutné jí cítit. Ti kdo ji cítí a vnímají, ví o čem píšu. Jakoby hranice taneční hudby splývaly s popem a diskem a vše byla jedna velká směs zvuků, umně zabalená do marketingových nástrojů, které generují poslechovost v komerčních rádiích, prodeje desek a vstupenek, četnost jména v médiích a v neposlední řadě zisky. Calvin Harris tak zahrál většinu svých hitů, došlo na spoustu remixů, nevynechal ani svou partnerku Ellie Goulding (od které by se mimochodem měl učit, byť jejich hudba je žánrově nesrovnatelná) a jejich společný počin I need Your Love a v samotném závěru vele hit Summer. Podivný byl i jeho mix, kdy několikrát set zbytečně natvrdo utnul, ale to už je v těchto hudebních vodách tak trochu samozřejmost. Bohužel. Jinak ale působil sympaticky a pravdou je, že ti co šli výhradně na Harrise jsou zcela určitě spokojení. Čert vem nějakého Dubfira.
Víc než slova napoví naše amatérské video:
Vstup do Průmyslového paláce, připraveným koridorem, měl být vstupem do hudebně mnohem pestřejší části festivalu. Zpočátku tomu vše nasvědčovalo. Sympatická Dominique Jardin zvala dovnitř příjemným tech housem, fronty byly alespoň na pár minut, než se dostavila většina, cizím slovem a nálada šla rapidně nahoru. Celé to následně umocnil Timo Maas, který předvedl set par excellence. Tento německý dj a producent se na scéně pohybuje již více než 20 let a i přesto mu v jeho 45 letech stále nedochází dech. Naopak krásně proplouvá styly okolo techna a svou selekci tracků prostupuje čím dál tím větší precizností. Svižný nástup utlumil střední, doslova minimalistickou pasáží, aby vrchol setu vygradoval s remixem aktuálního hitu Bad Kingdom od Moderat, doprovázeným dalším remixem skladby Special K od Placeba, jichž je dvorním remixérém. Tohle byla jedna z nejpříjemnějších částí večera, podtržená vcelku slušným zvukem a tu a tam i 3d projekcí na postranních kvádrech.
Následující Pendulum v dj setu, čili Paul Harding & Mc Verse, rázně zahýbali s BPM a rozjeli drum and bass smršť, ve střední části narovnanou, snad aby lépe zapadli do konceptu noci či jako zpestření, které mi ale osobně k DnB nepasuje. Zprvu příjemnou změnu tak nakonec zabili ruku v ruce s přepáleným zvukem. Nic to ale nemění na tom, že nástup měli efektní a kdo DnB live neznal a chytil ho, musel se rozstřelit jako novoroční rachejtle.
Po Pendulum měl nastoupit Dubfire. Želízko v ohni všech fajnšmekrů, zlatý hřeb většiny, na noční část přišlé, lákadlo všech, co miluji ryzí tech minimalový sound. Místo sympaťáka za mixem se objevil někdo neidentifikovatelný a dřív než byste řekli „beat“ střídal jej James Zabiela. Ticho po pěšině, nikde žádné info, omluva, vysvětlení. Projekce stále častěji sklouzávala od invence k reklamě a po Dubfirově zvuku zůstalo pomyslné a útrpné ticho. Stát se může ledacos, ale nejsou-li důvody absence avizované star z kategorie neřešitelných a závažných, např. zdravotní problémy apod., nese vinu pořadatel akce, v tomto případě Bonus Vision z Košic (Celebration.sk). A vysvětlení z Dubfirovy strany na jeho facebook účtu je trapným mementem pesimismu českého klubera poučeného již tolikrát z minulosti. Připomeňme např. loňský debakl s Eric Prydz festival, na kterém si zuby vylámal Džejár. Jenže tehdy za to nemohl ani tak on jako spíš rozmary pana Prydze. Kdo je pomyslným viníkem v našem případě, je zřejmé. Mohlo to být fajn, a bylo jen trochu. A to je málo. Popřál bych pořadatelům, aby se z chyb poučili, protože chybovat je nakonec lidské, ale vzhledem k tomu, že žádnými nováčky nejsou, těžko říct, zda by to k něčemu bylo.
Oficiální vyjádření Celebration.sk:
OFFICIAL STATUS OOAF Prague 2014
Vzhľadom na to, že Dubfire patrí pod americký management a posledná časť platby z našej strany podľa vzájomnej dohody bola uhradená pred jeho samotným vystúpením a v deň show nenabehla na daný účet, bohužiaľ Ali večer nevystúpil, aj keď v Prahe bol a veľmi príjemne sa s nami cítil.
Následne tento skutok sám citoval a potvrdil na svojich sociálnych sietiach, čo je nám veľmi ľúto, aj keď sme toto meno už organizovali v roku 2008 v čase, keď práve do tohto managementu vstúpil.
Čo sa týka všetkých výdajných miest a barov, sme si vedomí určitých nedostatkov, hlavne ohľadom počtu, čo ked si všímate pri našich iných eventoch sa určite nestáva.
Ako malý ústupok z našej strany by sme chceli všetkým majiteľom lístkov OOAF Prague 2014 ponúknuť zľavu na lístky Standing na OOAF Bratislava 2015 so zľavu vo výške 20%, ktoré sú už v predaji a termín - 27.6.2015 bude 4. ročníkom Summer Season Grand Opening. Samotné uplatnenie zľavy bude spustené od 5.9. a o presnej forme realizácie Vás budeme infomovať už 2.9.
Pevne veríme, že pri Vašom zvážení všetkých kladov a záporov týchto skutočností Vás vyššie uvedené okolnosti našej činnosti od roku 2008 neodradia a ostanete STAY CONNECTED.
S pozdravom a úctou
Celebration.sk TEAM.
Zastavit se před vstupem do areálu na jedno rychlý ve stánku těsně vedle vchodu se ukázalo býti prozřetelným, poněvadž jsem stačil vykoukat, že plot oddělující onen stánek od areálu festivalu se proměnil v imaginární bar a skrze příčky šikovný týpek podával nataženým rukám jeden drink za druhým. Že budou fronty, jsem tedy tušil dřív, než jsem vstoupil dovnitř areálu. Corpus delicti pak dotvořila fronta před vstupem, která během mého prvotního příchodu ještě neexistovala. To jedno rychlý mě tedy stálo 25,- Kč a asi tak 20 min. ve frontě před vstupem. Tohle je navíc poměrně zajímavý moment, protože z prodejů stánkařů mají obvykle příjem i pořadatelé, a jsou tak sami proti sobě, když jich nezajistí dostatečný počet. Line-up, díky Calvinu Harrisovi, světové úrovně měl počet stánků pasující k lokální akci v horní dolní. A nejinak tomu bohužel bylo v Průmyslovém paláci. Bary byly sice dlouhé, leč lednice poloprázdné a pípy jen na okrajích, takže s nadsázkou by se dalo konstatovat že OOAF byl jedna velká fronta korunovaná absencí zboží v závěru noci.
Eva Shaw a před ní Mark Knight hráli natolik brzy, že nebylo v mé moci je zastihnout. Prvním koho jsem podrobil zkoumavým pohledům a poslechům, byl tedy R3hab. Zahrál si 28. června v Bratislavě a podpořil i Czech edition stejnojmenného festivalu. Mnohem více než jeho „dutch house“ mě zaujalo jeho nadšení, které jevilo známky nefalšované radosti, což podtrhnul tím, že asi 150 krát vylezl na svůj dj pult a hecoval lidi pod ním. Co chybělo na hudební invenci, dodávala show, i když v černém triku a šortkách vypadal jako fotbalista, co si právě odskočil z tréninku pustit pár písniček.
Ta práva show však samo sebou přišla s Calvinem Harrisem. K tryskám s mlhou se přidaly pyro efekty, světla o sobě dala o trochu více vědět a jako bonus nás zasypaly konfety a to hned dvakrát. Calvin Harris pro mě prezentuje přesně tu část taneční hudby, která čím více se blíží mainstreamu a tím pádem širšímu publiku, tím více se vzdaluje vlastnímu žánru a prapůvodní myšlence, kterou není třeba vyslovovat, ona dost možná v reálné podobě ani neexistuje, ale je nutné jí cítit. Ti kdo ji cítí a vnímají, ví o čem píšu. Jakoby hranice taneční hudby splývaly s popem a diskem a vše byla jedna velká směs zvuků, umně zabalená do marketingových nástrojů, které generují poslechovost v komerčních rádiích, prodeje desek a vstupenek, četnost jména v médiích a v neposlední řadě zisky. Calvin Harris tak zahrál většinu svých hitů, došlo na spoustu remixů, nevynechal ani svou partnerku Ellie Goulding (od které by se mimochodem měl učit, byť jejich hudba je žánrově nesrovnatelná) a jejich společný počin I need Your Love a v samotném závěru vele hit Summer. Podivný byl i jeho mix, kdy několikrát set zbytečně natvrdo utnul, ale to už je v těchto hudebních vodách tak trochu samozřejmost. Bohužel. Jinak ale působil sympaticky a pravdou je, že ti co šli výhradně na Harrise jsou zcela určitě spokojení. Čert vem nějakého Dubfira.
Víc než slova napoví naše amatérské video:
Vstup do Průmyslového paláce, připraveným koridorem, měl být vstupem do hudebně mnohem pestřejší části festivalu. Zpočátku tomu vše nasvědčovalo. Sympatická Dominique Jardin zvala dovnitř příjemným tech housem, fronty byly alespoň na pár minut, než se dostavila většina, cizím slovem a nálada šla rapidně nahoru. Celé to následně umocnil Timo Maas, který předvedl set par excellence. Tento německý dj a producent se na scéně pohybuje již více než 20 let a i přesto mu v jeho 45 letech stále nedochází dech. Naopak krásně proplouvá styly okolo techna a svou selekci tracků prostupuje čím dál tím větší precizností. Svižný nástup utlumil střední, doslova minimalistickou pasáží, aby vrchol setu vygradoval s remixem aktuálního hitu Bad Kingdom od Moderat, doprovázeným dalším remixem skladby Special K od Placeba, jichž je dvorním remixérém. Tohle byla jedna z nejpříjemnějších částí večera, podtržená vcelku slušným zvukem a tu a tam i 3d projekcí na postranních kvádrech.
Následující Pendulum v dj setu, čili Paul Harding & Mc Verse, rázně zahýbali s BPM a rozjeli drum and bass smršť, ve střední části narovnanou, snad aby lépe zapadli do konceptu noci či jako zpestření, které mi ale osobně k DnB nepasuje. Zprvu příjemnou změnu tak nakonec zabili ruku v ruce s přepáleným zvukem. Nic to ale nemění na tom, že nástup měli efektní a kdo DnB live neznal a chytil ho, musel se rozstřelit jako novoroční rachejtle.
Po Pendulum měl nastoupit Dubfire. Želízko v ohni všech fajnšmekrů, zlatý hřeb většiny, na noční část přišlé, lákadlo všech, co miluji ryzí tech minimalový sound. Místo sympaťáka za mixem se objevil někdo neidentifikovatelný a dřív než byste řekli „beat“ střídal jej James Zabiela. Ticho po pěšině, nikde žádné info, omluva, vysvětlení. Projekce stále častěji sklouzávala od invence k reklamě a po Dubfirově zvuku zůstalo pomyslné a útrpné ticho. Stát se může ledacos, ale nejsou-li důvody absence avizované star z kategorie neřešitelných a závažných, např. zdravotní problémy apod., nese vinu pořadatel akce, v tomto případě Bonus Vision z Košic (Celebration.sk). A vysvětlení z Dubfirovy strany na jeho facebook účtu je trapným mementem pesimismu českého klubera poučeného již tolikrát z minulosti. Připomeňme např. loňský debakl s Eric Prydz festival, na kterém si zuby vylámal Džejár. Jenže tehdy za to nemohl ani tak on jako spíš rozmary pana Prydze. Kdo je pomyslným viníkem v našem případě, je zřejmé. Mohlo to být fajn, a bylo jen trochu. A to je málo. Popřál bych pořadatelům, aby se z chyb poučili, protože chybovat je nakonec lidské, ale vzhledem k tomu, že žádnými nováčky nejsou, těžko říct, zda by to k něčemu bylo.
Oficiální vyjádření Celebration.sk:
OFFICIAL STATUS OOAF Prague 2014
Vzhľadom na to, že Dubfire patrí pod americký management a posledná časť platby z našej strany podľa vzájomnej dohody bola uhradená pred jeho samotným vystúpením a v deň show nenabehla na daný účet, bohužiaľ Ali večer nevystúpil, aj keď v Prahe bol a veľmi príjemne sa s nami cítil.
Následne tento skutok sám citoval a potvrdil na svojich sociálnych sietiach, čo je nám veľmi ľúto, aj keď sme toto meno už organizovali v roku 2008 v čase, keď práve do tohto managementu vstúpil.
Čo sa týka všetkých výdajných miest a barov, sme si vedomí určitých nedostatkov, hlavne ohľadom počtu, čo ked si všímate pri našich iných eventoch sa určite nestáva.
Ako malý ústupok z našej strany by sme chceli všetkým majiteľom lístkov OOAF Prague 2014 ponúknuť zľavu na lístky Standing na OOAF Bratislava 2015 so zľavu vo výške 20%, ktoré sú už v predaji a termín - 27.6.2015 bude 4. ročníkom Summer Season Grand Opening. Samotné uplatnenie zľavy bude spustené od 5.9. a o presnej forme realizácie Vás budeme infomovať už 2.9.
Pevne veríme, že pri Vašom zvážení všetkých kladov a záporov týchto skutočností Vás vyššie uvedené okolnosti našej činnosti od roku 2008 neodradia a ostanete STAY CONNECTED.
S pozdravom a úctou
Celebration.sk TEAM.
DISKUZE
Jméno:
Nadpis:
Text:
Zadejte číslo 144: