Den druhý: Brzo ráno nás vyhnalo ze stanu pekelné vedro. Díky řidiči abstinentovi (díky ti, Monty) jsme nemuseli trávit úmorné dopolední vedro ve stanovém městečku a vyrazili nabrat síly k vodě. Návrat do vyprahlé pouště festivalového areálu byl naplánovaný na britskou bandu v bílém - The Computers, kterou mohli fanoušci vidět v lednu na strahovské Sedmičce. Přes úmorné vedro zahráli 40ti minutový set řízného hc/rocknrollu v moderním hávu a málokoho nechali stát na místě, nechyběl circle pit a stage dive zpěváka do publika.

Refused, jedni z hlavních tahounů se kvůli problémům s cestou posunuli na večer, takže následoval přesun na kapelu, která je pro letní festivaly jako dělaná – americký celtic punk Flogging Molly. Veselé irské melodie, hravá nálada, tahací harmonika, housle, pro fanoušky kapel jako Drophkick Murphys nebo Real McKenzies staří známí, pro náhodné kolemjdoucí výbuch energie, která netrhá uši a nutí k tanci.



Přesouváme se na vedlejší stage, kde mají za hodinu začínat The Kooks. Usazujeme se do křesílek na terase T-Mobile stanu a vychutnáváme si příjemný, leč mírně jednotvárný set a nabíráme síly na večer – Orbital, Faith No More a Skrillex se jeví jako náročný program. Nevím, jestli je to tím, že předešlý den hrály tři kapely s podobným zvukem, ale nijak zvlášť mě Kooks za srdce nechytili, v půlce koncertu se zdvihá vítr a obloha začíná černat, nejvyšší čas jít zkontrolovat stan. Za pár minut začíná pršet a příbíhá zbytek party, že Kooks vyhnali kvůli bouřce z podia. A od té chvíle už to bylo jen horší a horší. Výpadek proudu v areálu, hasičské sirény, popadané stromy přes cestu, tak snad to Orbital a Faith no More nezabalí. Zabalili, voda jim vyplavila aparaturu a nikdo nevěděl, co bude hrát, kdy bude hrát a jestli vůbec něco bude hrát. Večer zachánil americký dj Skrillex, který zahrál pro polovyplavený Youtube stan úžasný 50ti minutový set svého pojetí dubstepu. Wobble basa bublala a dav v přeplněném stanu šílel. Podium za improvizovaným dj stolem se proměnilo v taneční parket, po kterém Skrillex skákal a hecoval publikum, kterému servíroval hity jako Eqiunox, Scarry monsters and nice sprites, Bangarang. Skrillexovi patří velký palec nahoru, zahrál výborný set plný energie v polních podmínkách a zachránil čtvrteční večer. Po informaci, že se koncert Refused ruší, nezbývalo než obejít party stany, podívat se, co všechno se v areálu po bouřce stalo a jít spát.

Den třetí: Začal jako den druhý. Louže večerního bahna se proměnily v prach a ze stanu tahalo vedro k zalknutí. Nezbývalo než vycestovat do Hradce, trochu se osvěžit a rychle na H2O.



Koncert americké straightedge hardcore bandy H2Oprobíhal v nehorázném vedru, i tak se našlo pár set statečných, kteří si šli zavířit do circlepitu. 40ti minutový koncert plný tvrdých hardcorových riffů a líbivých punkrockových melodií naladil na příchod britské post hc bandy The Architects, drtících posluchače nekompromisní řežbou podladěných kytar a strojového bicí. Naskytla se hodinka na odpočinek ve stínu, následované (pro mě) největším překvapením festivalu – dánskou skupinou The Asteroids Galaxy Tour. Jejich set byl svěží směsicí od funku, 80s disca, až po triphop – tuhle si vypůjčili klávesy jako z dob hippies, támhle k tomu přidali hutnou funkouvou basu, dokořenili něco elektronikou a výsledek stál za to. Následovalo čekání na Irrie Revoltes a sledování mraků. Už to vypadalo, že všechno dobře dopadne, část kapely nastoupila na podium a....a pak se spustil vítr. Opakovalo se schéma z čtvrtečního večera. Vítr, déšť, uzavření areálu a tři hodiny nejistoty. Naštěstí se kolem půl jedenácté znovu otevřely brány a zbytek návštěvníků, které neodradilo počasí si mohli užít třešničku na festivalovém dortu - americké elektro-noise duo Crystal Castles. Ve čtyřicetiminutovém setu zazněly skladby jako Untrust Us, Knights, Babtism, Vanished, Crimewave, melodické elektro přecházelo do breakcoru a zpátky. Kdybyste hledali elektronickou verzi syrového punku, Crystal Castles by byla jasná volba. O show se postarala zpěvačka Alice Glass, když zrovna nechodila po čtyřech po podiu a neničila mikrofon, plula po davu a užívala si. Po předloňském koncertě v Lucerna Music Baru, kde se Alice kvůli zlomené noze po podiu jen tak šourala, bylo jejich vystoupení náplastí na všechny nepříjemnosti, provázející letošní Rock for People. Pak už nezbývalo než zabalit promoklé stany, pogratulovat si, že jsme vydrželi až do konce a vyrazit směr Praha.