Letos se dočkal Defqon.1 více změn. Poprvé se konal mimo Almere Strand, a to přesně v Biddinghuizen, což zpočátku vyvolalo bouři nevole. Další změnou bylo rozšíření festivalu, co do velikosti i trvání. Přibyly dvě nové stages - MAGENTA a ULTRA VIOLET, takže zde bylo celkem 12 hudebních pódií, na kterých mělo vystoupit více než 250 djs a live actů. Největší změnou však bylo to, že festival se měl konat 3 dny (od pátku, kdy byla ve večerních hodinách naplánovaná Preparty a ihned po sobotním celodenním programu Afterparty, která měla trvat až do ranních hodin v neděli).



Ještě pár měsíců zpět mě však ani ve snu nenapadlo, že se ho letos zúčastním i já. Každý přece ví, jak to každoročně bývá se vstupenkami. Čas, za který se v posledních letech prodaly vstupenky na Q-Dance eventy, se nepočítá v hodinách, ale v minutách, a poté, co byl zrušen slovenský zájezd, jsem ztratil veškeré naděje. Po neúspěšném několikerém pokusu koupit vstupenku v den prodeje jsem mohl akorát tak smutně konstatovat: "Tak opět za rok." O několik dní později jsem však narazil na českém serveru poslouchej.net na nabídku českého zájezdu, který však už byl po uzávěrce, přesto jsem je však kontaktoval s otázkou, zda je ještě možné se zúčastnit. A odpověď? ... Pár zbývajících vstupenek s možností účasti. Bral jsem hned dvě - pro mě a přítelkyni. To však zbývaly do festivalu zhruba 3 měsíce.

Nakonec jsem se dočkal, i když ty poslední dny před festivalem ubíhaly neskutečně pomalu. Z Prahy se mělo vyjíždět v pátek večer před festivalem v 23.00 z Hlavního nádraží. Celý odjezd byl mírně opožděný, což způsobilo, že jsme na místo festivalu dorazili s více jak hodinovým zpožděním. Kromě toho jsme museli čelit další nepříjemné skutečnosti, a tou bylo počasí, které bylo více než strašné. Nebylo to však žádné překvapení, prognózy byly velmi pesimistické, ale každý doufal, že i když není možné čekat sluneční paprsky, alespoň nebude pršet. Po příjezdu na parkoviště bylo však každému jasné, že zde bude "těžký terén" vhodný akorát tak na gumáky. Sám si nepamatuji, že by během Defqonu bylo někdy v historii takové nepříznivé počasí. Po zaslechnutí hlasitých beatů, které se rozléhaly z areálu po okolí, jsem však ihned zapomněl na počasí a šli jsme rychlým krokem dovnitř. Po kontrole vstupenek a osobní kontrole jsme spěchali ke skříňkám, kde jsme si nechali věci a vzali s sebou pláštěnky a teplejší oblečení, protože se teplota pohybovala kolem 19 ° C. Od sympatických slečen jsme dostali brožury s kompletním line-upem a praktickými informacemi. Program jsem si však už vytvořil předem, i když jsem předpokládal, že dojde k určitým změnám, což se také naplnilo.



První hodinu jsme totiž strávili prohlédnutím obrovského areálu a postupně jsme se zastavili na WHITE stage, kde právě hráli set Dock 45 (Deepack), který byl kombinací techna, minimalu a progressive. Další zastávkou byla PURPLE stage, která určitě upoutala svým vzhledem. V té době se na této stage rozléhaly beaty v podání Stuback a vzápětí začal hrát svůj set Luke Spellbound z Austrálie. Dalším stagí v pořadí byla hardtrancová ORANGE, kterou jsem omrknul z dálky stejně jako masivní hardcorovou BLACK, protože jsem zahlédl merchandise stánek s oblečením. Po více než hodině a půl od zahájení byl však stánek značně "prořídlý", ale přece jen jsem něco koupil. Hned vedle byla GREY stage, která sdružovala oldschool hardcore interprety. Stage jsme však jen obešli, protože za ním následovaly BLUE a ULTRA VIOLET (obě stage se nacházely ve velkokapacitních stanech, stejně jako GREY či ORANGE), kde se po celý den hrál hardstyle. V ULTRA VIOLET hrál v té době DJ Isaac. Zde jsme zůstali jen chvíli, protože stan byl komplet plný lidí, z nichž více odešlo do stanů z open air stagí právě kvůli mírnému dešti. Stejná situace byla iv případě BLUE stage, kde hrálo duo Josh & Wesz. Musím uznat, že na ozvučení si dalo Q-Dance záležet. V určitých momentech jsem měl pocit, že ten stan takový nápor enormního zvuku nezvládne. Po vyslechnutí pár tracků jsme se vydali dál - směrem k RED mainstage. Po cestě jsme ohlédli SILVER stage a BROWN stage, avšak jen z dálky, protože jsme spěchali na RED, kde měl v 13:30 vystoupit Wildstylez LIVE s tvorbou labelu Digital Age.



Po příjezdu na RED mainstage jsme zůstali v údivu z nádherně vytvořeného pódia. Oproti loňskému roku bylo sice skromnější a nemělo takové rozměry, ale upoutalo svým vzhledem. Šlo o gigantického sedícího krále, který dostal od organizátorů jméno "The King Of Scrap", který měl hlídat a dohlížet na celé místo festivalu. Vedle něj stály po obou stranách dvě velké a jedna menší věž s reproduktory. Kolem vlálo dohromady asi 100 vlajek a v přední části se nacházely po stranách dva bary a také dva vzadu.Wildstylez hned v úvodu svého setu hrál pravděpodobně jeho nový track, který byl velmi povedený, následoval Noisecontrollers & Wildstylez - Stardust, Noisecontrollers - Gimme Love či Noisecontrollers & Wildstylez - Different Story. Po půlhodině od zahájení Live vystoupení Wildstyleza se k němu připojil Headhunterz, jejichž vystoupení po intru začalo loňskou hymnou Defqonu Wildstylez - No Time To Waste a hymnou Defqonu z roku 2009 Headhunterz - Scrap Attack, po ní přišly tracky jako Brennan Heart - Running Late, Headhunterz & Psyko Punkz - Disrespect či Project One - The Art of Creation. Headhunterz nezapomněl také na dubstep, který stále častěji zahrnuje do svých setů. Zazněl Plan B - Love Goes Down (Doctor P Remix). Značně zaplněná mainstage se dočkala dalších tracků jako Headhunterz - Psychedelic Sunshine, Wildstylez & Alpha Twins - Breathe, Headhunterz & Brennan Heart - The MF Point of Perfection, nového tracku Headhunterz ft. Zatox & Nikkita - The Perfect Weapon a mnoha dalších. Velmi povedený a energický set v podání těchto dvou pánů.



Po nich jsem se těšil na "australské kvarteto", tedy Bioweapon vs. Toneshifterz. Svůj set začali energicky s tracky jako Toneshifterz - We Are The Future či Bioweapon - Unleash The Weapon. Jejich set jsem chtěl slyšet celý, avšak po pár minutách jsme museli odejít, kvůli hustému dešti. S hrdě vztyčenou slovenskou vlajkou jsem poutal značně pozornost, protože někteří se zastavovali s otázkou, o jaký stát jde. Nejvíc mě zarazilo, když se to ptali Němci. Mnozí se chtěli s vlajkou vyfotit. Možná v domnění, že jde o nějaký exotický stát. Vždyť popravdě, slovenská vlajka se na nizozemských či belgických eventech moc často nevidí. Po mnoha přátelských podáních rukou od zahraničních partypeople jsme spěchali skrýt před deštěm do nějakého stanu a volba padla na BLUE, odkud se šířil raw sound v podání dvojice Deepack. Z jejich setu jsme stihli však jen závěr. Značný úspěch sklidil Martin Solveig & Dragonette - Hello v remixu od Deepack. Následoval track Stereotuners - Housedog za kterým Deepack přidali velmi energický nový track s vydařenými vokály DJ Desnar feat.. Jef Desa - Free. V jejich setu nechyběl také Deepack - The Prophecy (Qlimax 2009 Edit). I když jsem z jejich setu stihl jen konec, stálo to za to. Věděl jsem ale, že se můžu těšit na další raw "lahůdky", protože na stage nastupoval za mohutného aplausu Alphaverb, zakladatel labelu AVIO Records.



Hned v úvodu setu zahrál svůj nový track Overdrive Ya Woofah a po něm remix tracku D-Block & S-Te-Fan feat.. MC Villain - Keep It Coming. Postupně zaznělo několik tracků z jeho alba Substream jako Realization Of A Dream, Substream, The Otherside a mnoho dalších. Ve stanu byla perfektní atmosféra. Alphaverb předvedl opravdu perfektní set. Přesně v 17:15 přišli na stage za obrovského aplausu oblíbení Psyko Punkz. V tom MC Villain spustil bez hudby "Listen up when we drop the Psyko shockwave, Are we crazy? Yes in the hard way, closer and closer, we're taking over, the insane brain, Psyko Soldier. " Potom už začali Psyko Punkz střídat jeden hit za druhým jako Pull Your Strings 2010, Last No Fear, Bassboom či tracky jako Psyko Punkz vs. Coon - The Words, Psyko Punkz vs. Coon - Dirty Soundz (Ra-Ta-Ta), Psyko Punkz & Sound Freakerz - Voices, Noisecontrollers and Psyko Punkz - Bass Mechanics či nový track Headhunterz vs. Psyko Punkz - Disrespect a mnohé jiné. Samozřejmě nechyběly nové tracky, speciálně vytvořené pro Defqon. Opravdu excelentní vystoupení, které BLUE stage přivedlo do varu, a to doslova. Těsně před koncem jsme byli nuceni vyjít ven kvůli nesnesitelnému teplu uvnitř, protože na Psyko Punkz byl stan zaplněn do posledního místa, dokonce lidé stáli ven na dešti a vesele si vyhopkávali v blátě.



Postupně na nás doléhala únava, hlad a bolest nohou. Šli jsme tedy k nejbližšímu baru a ke stánkům s jídlem. Se sezením to nebylo tak jednoduché. Po půlhodině se nám nepodařilo najít jediné volné místo k sezení! A to jich tam byly tisíce, včetně Chillout zóny s pohovkami a pohovkami. Usadili jsme se tedy blízko BLACK stage, kde jsme se najedli a posilnili pivem. Co se týče cen, ty byly více než přemrštěné, 2dcl piva Heineken v přepočtu 2,5 Eura (1 žeton), sendvič 5 Eur (2 žetony). Pokud se chce člověk najíst, neměl ale na výběr. V té době patřil BLACK dvojici Outblast and Angerfist, jejichž vystoupení pomalu končilo. Pomalu jsme se vydali k ULTRA VIOLET stage, kde měl své půlhodinové LIVE vystoupení Slim Shore z labelu Fusion. Ve stanu byla perfektní atmosféra. Setrvali jsme jen pár minut a pak jsme pokračovali k RED mainstage, kde předváděl svůj set další z dílny Fusionu, B-Front. To, co B-Front rozpoutal na mainstage, bylo skutečné raw hardstyle peklo. Mohutné basové linky způsobovaly doslova zemětřesení. B-Front naservíroval mnohé tracky z labelu Fusion, a to Brennan Heart - Face The Enemy (Zany Remix), B-Front - Neophobia (Digital Punk Remix), B-front - Inner Creativity, B-Front feat.. Frontliner - Magic, Zany & Duro - Back Again, B-Front feat.. Frontliner - Extreme Loudnezz, Ran-D & B-Front - Rebirth a mnohé další. Jeho set mi velmi chutnal a perfektně jsme se bavili.




Postupně se stage zaplňoval, protože o 20:30 byl na programu italský "hardstyle king" Zatox. Původně jsem plánoval účast v tomto čase na ULTRA VIOLET stage, kde měl být Coon a Headhunterz, avšak nelituji, že jsem zůstal. (Headhunterz prý nakonec z Belgie, ze Summerfestivalu, na své vystoupení nedorazil, ale nemám to ověřené). Já jsem si však mohl vychutnat Zatoxův set v plné parádě. Hned po intru představil svůj nový track Unborn. Zatox předvedl většinu ze své bohaté tvorby, a to tracky To The Top, Another Level, Irreplaceable, The Future, také mnohé tracky s Tatankou: Kickin 'Ass, Loops & Things, Gangsta, Reaction a hymnu letošního Hardbassu Wild Motherfuckers - Hard Bass . Zazněly mnohé další kolaborace: D-Block & S-Te-Fan & Zatox - Madhouse, Headhunterz & Zatox feat.. Nikkita - The Perfect Weapon nebo nový track Zatox & The R3bels - Odissea 2011 nebo nový track Tatanku - Afrika. Jednoduše Italian Hardstyle v plné kráse, během Zatoxova setu jsem se velmi bavil. Ke konci jeho vystoupení byla stage zaplněná téměř do posledního místa, tisíce lidí zaujali místa po svazích dokola. Příchod velkého množství partypeople nebyl způsoben jen blížícím se vyvrcholením festivalu a vystoupením dua Noisecontrollers, ale i tím, že některé stages končily ve 22:00.



Přesně ve 21:30 přišlo to, co každý s napětím netrpělivě očekával - Noisecontrollers. Tito dva hardstyle géniové dostali tu čest vytvořit hymnu letošní edice festivalu Defqon.1, a tím pádem možnost festival velkolepě ukončit. A to, co se událo od 21:30 do 23:00 opravdu velkolepé bylo. Po krátkém intru a hecování tisíců lidí MC dv8-em v podobě pokřikování NOISE - Controllers přišel energičtější edit tracku Gimme Love, za kterým následoval nový track, který jsem dosud neslyšel a musím uznat, že byl geniální. Noisecontrollers postupně přidávali jen to nejlepší ze své tvorby a některé opravdu vydařené kolaborace, z nichž bych jmenoval alespoň některé: Noisecontrollers - Rveolution Is Here, Noisecontrollers - Summer In The City, Frontliner - Discorecord, Digital Punk and Noisecontrollers - Blue Horizon, Max Enforcer and Frontliner - On The Go, Wildstylez - KYHU (Noisecontrollers Remix), nebo nový track Noisecontrollers - Universe Was Born. Následovalo několik hardcorové tracků: Evil Activities & DJ Panic - Never Fall asleep, Masters of Ceremony - Dirt, hymna Dominator 2011 - Art of Fighters - Nirvana of Noise a hardcorové remix hymny Defqonu - Noisecontrollers - Unite (The Playah Remix) a jiné. Stage praskala v té době již ve švech, netroufám si ani odhadnout kolik tisíc lidí tam bylo, ale atmosféra stále více gradovala. Během jejich setu začal dost nápadně manévrovat mohutný jeřáb a každý tušil, že se něco chystá. Po par desítkách minut a přibližně ve 22:30 zvedl jeřáb do velké výšky vedle pódia obrovský znak Defqonu v kruhu. Bylo jasné, že přijde ohňostroj.



Přesně ve 22:45 začala velká endshow. Vše na chvíli ztichlo a zhaslo a hned na to se spustilo intro s několika lasery. Znak Defqonu na jeřábu začal zářit červeně a stejně také mohutná stage. Všude kolem stage svítila červená světla. Po krátkém intru se ozval ANTHEM a spolu s ním se spustil ohňostroj, který přicházel ve vlnách během každého následujícího tracku. Musím uznat, že výběr tracků během endshow byl skvělý. Po Anthem přišli Noisecontrollers - Faster 'N Further a The Pitcher & Slim Shore - This Is Who We Are. V tom momentě byl dav v šílenství. Nedokážu vhodně popsat, co se tehdy v Biddinghuizen dělo. Stál jsem s otevřenými ústy a díval se kolem na tu nádheru. Husí kůže mi tehdy běhala po celém těle. Opravdu neuvěřitelný zážitek. Čekal jsem, že ohňostroj tehdy skončí, ale Noisecontrollers přidávali další pecku Big Bang a hned na to dubstepovú záležitost Skrillex feat.. Foreign Beggars - Scatta. V tom momentě mi došla paměť na foťáku, takže mi nezbývalo nic jiného jen pozorovat. Dalším kouskem v pořadí byl hardcore, a to konkrétně nEophyte & The Viper - Coming Home, což byl podle mě nejlepší track, který jsem během jejich vystoupení slyšel. NEUVĚŘITELNÉ! Jeden z nejkrásnějších momentů v mém životě. Ohňostroj gradoval, dav šílel, všechny ty neuvěřitelné světla a lasery. Jednoduše nádhera. Zezadu někdo do davu házel "svítící tyčinky", kterých byly stovky a ty si lidé pohazovali z jednoho místa na druhé. To vytvářelo skvělý efekt. Posledním trackem byl opět ANTHEM, během kterého z velkého kruhu zavěšeného na jeřábu vystřelovat ohňostroj, a vytvářel tak krásné efekty. Anthem se festival ukončil, zazněl typický Q-Dance zvuk, který známe z jejich videí a MC dv8 a MC Ruffian se rozloučili. Celý dav postupně opouštěl stage, ale lidí bylo tak mnoho, že nám trvalo cca půl hodiny, než jsme se dostali ke skříňkám pokud východu. I přesto, že jsem byl strašně unavený a sotva jsem stál na nohou, z místa festivalu se odcházelo těžko. Den a večer uběhly celkem rychle.



Po příjezdu na parkoviště však nastal "menší" problém. Autobus se nenacházel na místě, kde zaparkoval a při pohledu na stovky zaparkování autobusů jsem se jen chytil za hlavu. Po asi půlhodinovém bloudění jsme ho nakonec našli a asi o půl 1 jsme vyrazili směr Praha. Předpokládaný příjezd do Prahy byl kolem oběda, avšak nakonec jsme dorazili odpoledne kolem 16:00.

 Na závěr musím konstatovat, že festival se opravdu vydařil, tedy alespoň co se týká organizační stránky. To, že počasí nevyšlo už Q-Dance ovlivnit nemohlo, ale přesto své účasti nelituji. Co mi však ještě dost vadilo, byly ty přemrštěné ceny. Na naše poměry to bylo opravdu dost. Také by to chtělo o trochu více míst k sezení (krytých míst). Jinak vše bylo zorganizováno perfektně, vždyť nic jiného se ani od Q-Dance očekávat nedá. Snad příští rok (kdy bude jubilejní 10. edice) vyjde počasí a Defqon.1 2012 se bude konat v krásný slunný letní den, protože tak si představuji ráj na Zemi. Thank You Q-DANCE. IT WAS MEMORABLE MOMENT IN MY LIFE.