Akce tento rok prošla velkou transformací - změnila místo a tím vlastně i celý koncept. Dle vyjádření pořadatelů chtěla být větší, lepší, fenomenálnější. V podstatě šlo o typické PR vyjádření, avšak při pohledu na line-up bylo vidět, že produkce myslí svá slova vážně. Fatboy Slim, Deadmau5 i Richie Hawtin jsou opravdu hvězdná jména, která táhnou. Deichkind zase baví převážně německy mluvící část Evropy. Psytrance se proměnil na techno a jména - opět - slibovala skvělé zážitky, stejně jako drum and bassová část party.

Zde však končí teorie a s příjezdem na festival začíná praxe. Vždycky jsem si myslel, že letní festivaly nestaví pouze na interpretech, ale také, a možná i zejména, na atmosféře. Pro důkaz nemusíme chodit daleko, stačí se kouknout na Bažant Pohodu, kde se lístky prodávájí po tisících ještě než jsou oznámeni všichni interpreti. Ovšem UAF se vydal jinou cestou. Malebné údolí ve Wiesenu, kde byl prostor na několik velmi originálně řešených stagí ustoupil "pokroku" a festival se přesunul do prostor výstaviště na periferii města Wr. Neustadt. Zpočátku vše vypadalo dobře - rychlé odbavení na vstupu, jednoduché parkování, dost místa na stan. Ve stanovém městečku nás hned od začátku bavily dvě stage a i slunko se rozhodlo podpořit náladu.

O to větší rozčarování přišlo ve chvíli kdy jsme zjistili, že pokud si chceme jít poslechnout hudbu, musíme vstoupit do jedné ze tří temných hal. Což se samozřejmě absolutně negativně podepsalo na atmosféře - v podstatě ji to zabilo. Na akcích jsem nezažil o moc větší zklamání, než když jsem byl za krásného slunného dne přinucen pohybovat se ve velké, tmavé a propocené místnosti.

Main stage byla v největší hale, opodál stála Turbo stage kde se hrálo techno a o několik kroků vedle stála Dogs on Acid stage, které vévodil drum and bass. Ale abych organizátorům nekřivdil - venku stála menší Red Bull Music Academy Stage - té vládla dubstepetová jména jako Trolley Snatcha nebo Caspa. Ovšem tato stage měla velmi omezenou trvanlivost, hrála každý den cca od 17 hodin do desíti do večera. Nic moc. Již jsem zmiňoval stage v kempu - jedna se jmenovala Wolfcamp, s barem a příjemnou vyvýšenou terasou a druhá, menší sloužila pro pobavení lidí stanujících ve vzdálenější části areálů.



Druhý problém, který však souvisí s umístěním festivalu do hal se ukázal v pátek večer, chvíli před koncem setu Paula Kalkbrennera. V Main stage hale bylo totálně narváno, a protože byla hala uzavřená, zákonitě se z tančících těl uvolňovalo velké množství tepla, které se měnilo na pot. Bylo ho přibližně tolik jako vody ve sprše. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl jít se nadechnout čerstvého vzduchu, podívat se co se děje na ostatních stagích a připravit se na Fatboyův set. To byla ovšem fatální chyba - organizátor podcenil zájem návštěvníků o headlinery (Deadmau5 hrál ve stejný den cca o dvě hodiny později), ale také kapacitu hal. Před Main stagí se tlačilo několik stovek lidí a security guys je odmítali pouštět dovnitř. Obávám se, že toto by se stávat nemělo.

Osobně jsem raději headlinery vynechal a šel se podívat na Turbo, kde končil Carl Craig a začínal Ricardo Villalobos. Nevyváženost v line-upu poněkud znevýhodnila dvě ostatní stage - na Dogs on Acid i Turbu byly haly poloprázdné, taněčníci vypadali přepadle a bez nadšení.



V sobotu byl line-up méně hvězdný, což se dalo usoudit i na počtu lidí - například při skvělém setu Modeselektoru jsem se bez problému dostal do prvních řad. To bylo v pátek naprosto vyloučené - pravděpobobně bych byl násilím odklizen některou evidentně sjetou partičkou. Modeselektor si, ale zaslouží ovace z největších - jejich set byl stejně jako jejich tvorba různorodý, stále se měnící, energický a plný překvapení. Například zde se ke konci vystoupení djs vyloupli od mašinek a do prvních řad stříkali šampaňské - což tak trochu odnesl objektiv mého fotoaparátu.



Zklamání číslo tři přišlo v samém závěru - celý víkend jsme se těšili na čtyř hodinové vystoupení Richieho Hawtina, jenže ten se bohužel nedostavil.

Po festivalu z minulého roku jsem se na Urban Art Forms velmi těšil. Výše popsaná situace mě však zaskočila a zklamala. Abych však pouze nekritizoval - stage byly vyřešené hezky, zvuk byl silný a čistý, projekce zajímavé - obávám se však, že na akci, která sama sebe profiluje jako "Evrope's leading audio-visual festival" by to měl být standard. Opravdu nechápu přesun z Wiesenu - areál nijak významně větší nebyl, hezčí rozhodně ne. Jediným důvodem co mě napadá je přesun financí ze zázemí do line-upu. Přeci jen postavit stage v hale je lacinější než ve stanu či na louce, je to také bezpečnější a zajištěné proti rozmarům přírody. Avšak kvalitní či velká jména dobrou party sami o sobě nevytvoří a zde se to bohužel stoprocentně potvrdilo.