Po půl jedné se na hlavní Beskydy stage objevili Airfare a lidé se pomalu začali shromažďovat. I přes ten menší počet diváků Airfare odehráli plnohodnotný koncert a navnadili nás na další kapely, rozhodně nebyla chyba dát tyto mladé kluky jako první kapelu.



Někteří návštěvníci ještě zkoumali areál, další se teprve dopravovali. U vstupu měli ještě menší problémy lidé, kteří si lístek vytiskli a nebyli si ho vyměnit za originální klasickou vstupenku. Vytisknutá budila dojem, že bude fungovat tak jako jinde, bohužel tomu tak nebylo. Čtečky u vchodu neměli. Ale všechno se dalo ověřit, sice to trvalo asi 20 minut, ale pak se každý takový do areálu dostal. Počasí zatím vychází na jedničku. Po Airfare se rozjel program i na druhé Chillout stage. Tam ho zahájila formace Debill Heads. Tu bohužel podpořilo ještě menší množství fanoušků než Airfare. Možná to bylo zapříčiněno i tím, že se mnoho z návštěvníků chystalo na koncert Davida Kollera, který to po Debill Heads rozjel na sousední hlavní stagei s hity kapely Lucie. Horko začínalo být čím dál tím větší, teplota se přehoupla přes třicítku a možná právě proto působily hity jako „Nic není na stálo“ nebo „Čas nejde vzít zpátky“ docela utahaně. V takovém počasí se asi nic jiného než v klidu pohupovat do rytmu Kollera dělat nedalo. Jeho hlas a charizma ovšem všechny chytlo a vyřvali jsme si společně s podporou moderátorky festivalu Lenny Trčkové, celý band zpátky na pódium. David usednul poněkolikáté a pro ten den naposledy za bicí a začal do nás příjemně bušit. Po tom už se lidé museli začít ochlazovat v Ostravici.



Pivní stany byly minimálně z poloviny zakryté boční plachtou, tudíž moc nevětraly a bylo v nich ještě větší horko, pivo ovšem v takovém pekle bylo skvělé. Jen vydržet vystát si menší řadu v té sauně. Při kapele Toxique si už přihlížející hledali místečko ve stínech nově vysazených stromků. Stíny proto nebyly zrovna velké. Za to hudba byla veliká, příjemně oddechová.

Pomalu na nás začal jít hlad, takže odskočení před Vypsanou Fixou na nějaké to jídlo přišlo vhod. Výběr byl dobrý, lívance, gyros, hamburgery, hot-dogy, grilované prase, langoše, a mnoho dalšího. K tomu samozřejmě dobrý Radegast, který k tomuto festivalu neodmyslitelně patří. V pozdních odpoledních hodinách se začala rozehrávat Vypsaná Fixa. Koncert měli neskutečný, už kvůli tomu nadměrnému vedru ze žhavých slunečních paprsků. Kdo by čekal, že se lidé v publiku takhle rozpogují? „Respekt Vám!“ Tímto nejen pogerům poděkoval Márdi za skvělou atmosféru, tu zařídil i svými staršími hity, které už znali snad i ti nejmenší návštěvníci a mohli si je všichni pospolu zazpívat.



Pomalu se začíná stmívat a nesnesitelné horko je to tam. Na hlavní stage právě hraje zahraniční hvězda Dubioza Kolektiv. S odchodem slunce se mezi návštěvníky snáší z pódia duch bosenského folkloru říznutý ska, reggae, a přikořeněný hard-corem. Na pódiu skvěle spolupracují a rozjeli bosenskou mašinu, která válcuje další české publikum. S tmou přichází na řadu Horkýže Slíže. Kapelu jistě netřeba představovat, na českém území jsou už snad známější než doma, na slovenském. Tentokrát nás překvapil kuko opět jedním ze svých povedených převleků Kuko alias Rocky Balboa. Publikum dostali opět na správnou teplotu a mohli rozjet tu správnou show, která se od nich vždy očekává. A jako vždy splnili očekávání. A pokud někomu vadili sprosté nadávky Kuka, tak na takové kapele nemá nejspíš co poslouchat. Celá kapela se rozjela jako strojovna, a ke konci už házeli mezi jednotlivými písněmi vtipné hlášky, které nás skvěle pobavily. Po HS už začali pomalu ale jistě areál opouštět malé skupinky návštěvníků. My bohužel, z logistických důvodů, museli odejít taktéž.



Nakonec chci pochválit nejen organizátory festivalu, ale i toho, kdo zařídil tak krásné počasí. Doufejme, že festival nebude mít opět roční pauzu, a za rok se zase sejdeme na nábřeží řeky Ostravice ve Frýdku – Místku.