Také Trutnov Open Air o tragédií na Pohodě
(Promotion) Po prohlášení ředitele Sázava festu se s oficiálním prohlášením o neštěstí na slovenském festivalu Bažant Pohoda připojuje také Trutnov Open Air festival. Čtěte, porovnávejte a utvářejte si vlastní názor..
Nebe hrozivě potemnělo, nedaleké kopce přikryla temná oblaka a zvedl se vítr, který předznamenával vlastní sílu a stal se předzvěstí blížící se zkázy. Začalo poletovat vše lehké, co nebylo pevně přiděláno a ukotveno. Předměty létaly vzduchem. Pak přišel déšť, který dal do pohybu festivalový národ. Tak to vypadalo tuto sobotu asi v půl čtvrté odpoledne na slovenském festivalu Pohoda, který se pořádal několikátým rokem na trenčínském letišti a odkud jsme se včera večer vrátili.
Našima očima
Asi hodinu předtím jsme dorazili na místo a akreditovali se. Chvíli na to jsme zaparkovali náš teepeecar na letištní ploše. Festival běžel svým životem. Po areálu jezdily vláčky, ze všech možných stran a pódií se linula hudba, lidé se míjeli a setkávali. Jen nezisková organizace Přátelé země, vedle nichž jsme zaparkovali, měla složený jeden ze svých stanů. Někteří byli již trochu promočeni a zmrzle se choulili u stánků a auta. Teplé dvoudenní počasí vystřídal příchod chladného vzduchu. Jen jsme se usadili v našem putovním „teepee“, začalo pršet.
S sebou jsme měli několik krabic žlutých letáků „na Trutnov“ s aktualizovaným programem do našeho podhorského ležení. To poselství pravdy, lásky a spikleneckého setkání pod horami jsme ani nerozbalili. Za několik minut obloha potemněla, zvedl se vítr a začalo pršet, tak jak to zažíval jeden z nás před jedenácti lety při deštích v Kanadě. S naším karavanem to začalo pohupovat a cloumat ze strany na stranu. Kapky deště zalévaly vše okolo a vzduchem létaly různé věci. Koukali jsme na jedno z hlavních pódií a obdivovali jeho zajištění. I přesto, že vítr z něho postupně strhal a svlékl černé látky, které zakrývaly jeho boky a reprobedny, ani se nepohnulo. Z dalšího stanu, vesmírně vypadající bílé kopule s pódiem uvnitř, vítr uvolnil plachtu a ta začala nebezpečně poletovat nad konstrukcí. Nejmladší člen naší výpravy začal nezadržitelně brečet a jeho pláč zvěstoval příchod horších věcí. Počali jsme silou myšlenky a očima držet velké pódium na dohled a očekávali jsme, že mohou začít létat těžší věci. Postupně jsme se začali připravovat na evakuaci karavanu. Byli jsme připraveni si po indiánsku lehnout poblíž a přitisknout se k zemi tak, abychom zmenšili riziko zásahu od předmětů poletujících vzduchem. Okolo běhali lidé sem a tam. Mnozí se v davové psychóze utíkali schovat pod velké stany s pódii. Nechápali jsme to, ale těžko se s tím dalo něco dělat. Nikdo je nestačil varovat, aby tak nečinili.
Pohyb lidí začal najednou narůstat a uviděli jsme projíždět první sanitku. Vítr trochu polevil, ale začal hustý déšť a stejně intenzivně se začalo ozývat houkání záchranek. Zahlédli jsme známého fotografa, který s deštníčkem a bílými ponožkami ve značkovém oblečení mezi promoklými lidmi kamsi pospíchá. Působilo to trochu absurdně. Nedaleko někdo vyfoukl nebo spustil malý stan O2. Po letištní ranveji stékalo množství vody, všude byly rozmetané věci a po chvíli k nám oklikou z Česka přišla zpráva, že právě spadnul velký stan O2 a pod jeho konstrukcí prý někdo zemřel. Zřítil se neslyšitelně a v několika vteřinách. Jak jsme se vzápětí dozvěděli od jednoho promrzlého a klepajícího se účastníka, který se v lehčím šoku zahříval čajem v našem teepeecaru, stan spadnul jak domeček z karet. Vítr polevoval a my zjistili, že jsme stáli asi 150 metrů od něj.
Projevujeme hlubokou lítost a sounáležitost s rodiči a přáteli zemřelého, raněnými a pořadateli. Naše území obestoupil smutek.
Projevujeme hlubokou lítost nad událostí, která se stala na festivalu Pohoda. Je smutné, když namísto rozjařených tváří z festivalu předčasně odjíždějí zachmuření lidé a místo kamionu s aparaturou pohřební auto. Byl to neveselý pohled. I když je tělo křehká schránka a smrt součást žití, lidé se na festivaly přijíždějí bavit, ne umírat. Vyjadřujeme hluboký zármutek nad smrtí mladého člověka. Za něho i za všechny zraněné, včetně dvou dívek a jednoho mládence, kteří jsou v tuto chvíli po těžkém zranění v hlubokém kómatu, se budeme vnitřně modlit. Jsme našimi myšlenkami s nimi. Cítíme sounáležitost s organizátory a Mišem Kaščákem. To, co se odehrává nyní v jeho duši, mu vůbec nezávidíme a tušíme, co v těchto chvílích všichni prožívají. Vědomí vnitřního a osobního pocitu nepřímé viny je skličující a demotivující. Poznali jsme to z vlastní zkušenosti. I na našem festivalu před dvanácti lety zemřel člověk. Byla to první taková událost na česko-slovenském festivalu. Jen okolnosti tohoto smutného prvenství byly trochu jiné. Zemřelý muž již do Trutnova přijel s podlomeným zdravím a bylo jen otázkou času, jak dlouho jeho tělo vydrží. I my jsme tehdy bojovali s myšlenkou, zda-li v pořádání festivalu dále pokračovat či jej do budoucna „nezapíchnout“.
Obdivujeme všechny ty, kteří mají odvahu pořádat festivaly či jiné megapodniky na letištních plochách, které jsou mnohem náchylnější, při současných klimatických změnách, k podobným tragédiím, jak se bohužel i teď potvrdilo. My bychom takovou odvahu neměli a z různých důvodů bychom na letišti s otevřeným prostranstvím festival nepořádali. O to více jsme obdivovali s jakou pečlivostí byla hlavní pódia na Pohodě zabezpečena a ukotvena. Neštěstí se však může stát kdekoliv a několikaměsíční práce a lidská radost se může během chvilky změnit v tragédii.
Stejně jako na Pohodě i na Trutnově či na jakémkoliv jiném místě samozřejmě hrozí různá nebezpečí. O území Bojiště, kde se trutnovský festival pořádá, se mluví jako o posvátné půdě a magickém území. Zázraky se dějí, ale žádně místo, na němž se shromáždí desítky či tisíce lidí, neposkytuje úplné bezpečí. Budiž útěchou a uklidněním všem rodičům snad to, že Bojiště leží v členitém podhorském území Krkonoš a nachází se v údolí kopcovitého terénu obklopeném lesy. Rovněž ani žádné obří velkokapacitní stany, které jsou nejnáchylnější na zřícení, zde nemáme.
Trutnov zraněným
Žádná slova nenahradí pocit viny a odchod syna rodičům. Všem těžce zraněným nabízíme, pokud jim to jejich zdravotní stav dovolí, na konec srpna několikadenní ubytování pro relaxaci duše i těla v klidném podhorském penzionu na hranici Krkonošského národního parku. Pokud by se chtěli zúčastnit našeho festivalu, který bude v té době probíhat, budou mít vstup zdarma (všichni se mohou obracet na adresu geronimo@festivaltrutnov.cz či na telefonní číslo 608 711 710). Dvěma těžce zraněným dívkám a mladíkovi přejeme v tuto chvíli především uzdravení.
Výzva pro nás?
To, co se stalo na Pohodě, by pro nás všechny pořadatele festivalů a podobných megalomanských projektů mělo být výzvou. Není to zdvižený prst k zamyšlení, jestli bychom neměli vycouvat a slevit z našich velkolepých plánů s velkokapacitními stany, oželet různá lákadla od sponzorů a spíše se uskromnit a potlačit touhy být co největší a nejlepší? Dát spíše více prostoru naší fantazii, která není ovlivňována především sponzory a penězi?
Možná nás čekají ze zákona radikální bezpečnostní opatření, možná k tomu budeme přinuceni sami. Možná nás s omezenou ekonomickou rozpínavostí čeká trend prostších a skromnějších festivalů. Je smutné, že pokud k tomu dojde, nebude to však asi bohužel z přesvědčení, ale z jiných důvodů...
Za Geronimo: Eva Navrátilová, Martin Věchet, Vladimír Jůzl
Dodal: Eva Navrátilová, Geronimo Agency
Našima očima
Asi hodinu předtím jsme dorazili na místo a akreditovali se. Chvíli na to jsme zaparkovali náš teepeecar na letištní ploše. Festival běžel svým životem. Po areálu jezdily vláčky, ze všech možných stran a pódií se linula hudba, lidé se míjeli a setkávali. Jen nezisková organizace Přátelé země, vedle nichž jsme zaparkovali, měla složený jeden ze svých stanů. Někteří byli již trochu promočeni a zmrzle se choulili u stánků a auta. Teplé dvoudenní počasí vystřídal příchod chladného vzduchu. Jen jsme se usadili v našem putovním „teepee“, začalo pršet.
S sebou jsme měli několik krabic žlutých letáků „na Trutnov“ s aktualizovaným programem do našeho podhorského ležení. To poselství pravdy, lásky a spikleneckého setkání pod horami jsme ani nerozbalili. Za několik minut obloha potemněla, zvedl se vítr a začalo pršet, tak jak to zažíval jeden z nás před jedenácti lety při deštích v Kanadě. S naším karavanem to začalo pohupovat a cloumat ze strany na stranu. Kapky deště zalévaly vše okolo a vzduchem létaly různé věci. Koukali jsme na jedno z hlavních pódií a obdivovali jeho zajištění. I přesto, že vítr z něho postupně strhal a svlékl černé látky, které zakrývaly jeho boky a reprobedny, ani se nepohnulo. Z dalšího stanu, vesmírně vypadající bílé kopule s pódiem uvnitř, vítr uvolnil plachtu a ta začala nebezpečně poletovat nad konstrukcí. Nejmladší člen naší výpravy začal nezadržitelně brečet a jeho pláč zvěstoval příchod horších věcí. Počali jsme silou myšlenky a očima držet velké pódium na dohled a očekávali jsme, že mohou začít létat těžší věci. Postupně jsme se začali připravovat na evakuaci karavanu. Byli jsme připraveni si po indiánsku lehnout poblíž a přitisknout se k zemi tak, abychom zmenšili riziko zásahu od předmětů poletujících vzduchem. Okolo běhali lidé sem a tam. Mnozí se v davové psychóze utíkali schovat pod velké stany s pódii. Nechápali jsme to, ale těžko se s tím dalo něco dělat. Nikdo je nestačil varovat, aby tak nečinili.
Pohyb lidí začal najednou narůstat a uviděli jsme projíždět první sanitku. Vítr trochu polevil, ale začal hustý déšť a stejně intenzivně se začalo ozývat houkání záchranek. Zahlédli jsme známého fotografa, který s deštníčkem a bílými ponožkami ve značkovém oblečení mezi promoklými lidmi kamsi pospíchá. Působilo to trochu absurdně. Nedaleko někdo vyfoukl nebo spustil malý stan O2. Po letištní ranveji stékalo množství vody, všude byly rozmetané věci a po chvíli k nám oklikou z Česka přišla zpráva, že právě spadnul velký stan O2 a pod jeho konstrukcí prý někdo zemřel. Zřítil se neslyšitelně a v několika vteřinách. Jak jsme se vzápětí dozvěděli od jednoho promrzlého a klepajícího se účastníka, který se v lehčím šoku zahříval čajem v našem teepeecaru, stan spadnul jak domeček z karet. Vítr polevoval a my zjistili, že jsme stáli asi 150 metrů od něj.
Projevujeme hlubokou lítost a sounáležitost s rodiči a přáteli zemřelého, raněnými a pořadateli. Naše území obestoupil smutek.
Projevujeme hlubokou lítost nad událostí, která se stala na festivalu Pohoda. Je smutné, když namísto rozjařených tváří z festivalu předčasně odjíždějí zachmuření lidé a místo kamionu s aparaturou pohřební auto. Byl to neveselý pohled. I když je tělo křehká schránka a smrt součást žití, lidé se na festivaly přijíždějí bavit, ne umírat. Vyjadřujeme hluboký zármutek nad smrtí mladého člověka. Za něho i za všechny zraněné, včetně dvou dívek a jednoho mládence, kteří jsou v tuto chvíli po těžkém zranění v hlubokém kómatu, se budeme vnitřně modlit. Jsme našimi myšlenkami s nimi. Cítíme sounáležitost s organizátory a Mišem Kaščákem. To, co se odehrává nyní v jeho duši, mu vůbec nezávidíme a tušíme, co v těchto chvílích všichni prožívají. Vědomí vnitřního a osobního pocitu nepřímé viny je skličující a demotivující. Poznali jsme to z vlastní zkušenosti. I na našem festivalu před dvanácti lety zemřel člověk. Byla to první taková událost na česko-slovenském festivalu. Jen okolnosti tohoto smutného prvenství byly trochu jiné. Zemřelý muž již do Trutnova přijel s podlomeným zdravím a bylo jen otázkou času, jak dlouho jeho tělo vydrží. I my jsme tehdy bojovali s myšlenkou, zda-li v pořádání festivalu dále pokračovat či jej do budoucna „nezapíchnout“.
Obdivujeme všechny ty, kteří mají odvahu pořádat festivaly či jiné megapodniky na letištních plochách, které jsou mnohem náchylnější, při současných klimatických změnách, k podobným tragédiím, jak se bohužel i teď potvrdilo. My bychom takovou odvahu neměli a z různých důvodů bychom na letišti s otevřeným prostranstvím festival nepořádali. O to více jsme obdivovali s jakou pečlivostí byla hlavní pódia na Pohodě zabezpečena a ukotvena. Neštěstí se však může stát kdekoliv a několikaměsíční práce a lidská radost se může během chvilky změnit v tragédii.
Stejně jako na Pohodě i na Trutnově či na jakémkoliv jiném místě samozřejmě hrozí různá nebezpečí. O území Bojiště, kde se trutnovský festival pořádá, se mluví jako o posvátné půdě a magickém území. Zázraky se dějí, ale žádně místo, na němž se shromáždí desítky či tisíce lidí, neposkytuje úplné bezpečí. Budiž útěchou a uklidněním všem rodičům snad to, že Bojiště leží v členitém podhorském území Krkonoš a nachází se v údolí kopcovitého terénu obklopeném lesy. Rovněž ani žádné obří velkokapacitní stany, které jsou nejnáchylnější na zřícení, zde nemáme.
Trutnov zraněným
Žádná slova nenahradí pocit viny a odchod syna rodičům. Všem těžce zraněným nabízíme, pokud jim to jejich zdravotní stav dovolí, na konec srpna několikadenní ubytování pro relaxaci duše i těla v klidném podhorském penzionu na hranici Krkonošského národního parku. Pokud by se chtěli zúčastnit našeho festivalu, který bude v té době probíhat, budou mít vstup zdarma (všichni se mohou obracet na adresu geronimo@festivaltrutnov.cz či na telefonní číslo 608 711 710). Dvěma těžce zraněným dívkám a mladíkovi přejeme v tuto chvíli především uzdravení.
Výzva pro nás?
To, co se stalo na Pohodě, by pro nás všechny pořadatele festivalů a podobných megalomanských projektů mělo být výzvou. Není to zdvižený prst k zamyšlení, jestli bychom neměli vycouvat a slevit z našich velkolepých plánů s velkokapacitními stany, oželet různá lákadla od sponzorů a spíše se uskromnit a potlačit touhy být co největší a nejlepší? Dát spíše více prostoru naší fantazii, která není ovlivňována především sponzory a penězi?
Možná nás čekají ze zákona radikální bezpečnostní opatření, možná k tomu budeme přinuceni sami. Možná nás s omezenou ekonomickou rozpínavostí čeká trend prostších a skromnějších festivalů. Je smutné, že pokud k tomu dojde, nebude to však asi bohužel z přesvědčení, ale z jiných důvodů...
Za Geronimo: Eva Navrátilová, Martin Věchet, Vladimír Jůzl
Dodal: Eva Navrátilová, Geronimo Agency
DISKUZE
Jméno:
Nadpis:
Text:
Zadejte číslo 144:
Bolynnˇ Coldat | 24. 08. 2010 | 06:48:25
Jimmy hendrixchybi ti foto jimmy az ho budes mit tak ho pls posli . zapaloval guitar
Pavelsnow | 01. 09. 2009 | 07:18:09
to CyberPhonicTy jses socka když tu píšeš takové nesmysly.
Každej má svůj žánr a po tom si jde.
Sice jsem v Trutnově nikdy nebyl přesto si myslím,že to je jeden z nejlepších festivalů tak si toho musime važit a ne to kritizovat kor dyž o tom nic nevíš : )
lada333 | 22. 08. 2009 | 03:46:23
:D :D :D trutnov je superkomár | 20. 08. 2009 | 01:54:55
to CyberPhonicco to meleš ty smažínku
CyberPhonic | 20. 08. 2009 | 01:41:02
nejvic sockovskej festak v CR na scenu fuuuj jitkin | 23. 07. 2009 | 10:54:02
To co se stalo bylo strašné, přeji všem na Trutnovském festivalu jen pohodu
a žádnou pohromu s tímto děsivým počasím.Je pravda, že náš Trutnov drží hory a nic moc světoborného se nám doposud nestalo a jak už bylo psáno Bojiště je posvátné, tak si přejme ať duchové mají dobrou náladu....
Lidí na pohodě mi je líto, též jsem chtěla vyrazit, ale spadla mi do tohoto víkendu svatba kolegy...držím palce všem marodům ať se dco nejdříve uzdraví!
digi | 13. 09. 2008 | 09:51:05
velice dobrýýýýýý na několik hvězdiček, pokračuj v psaní, velice dobře se
to od Tebe čte - velice profesionálníMkkoudy | 04. 09. 2008 | 03:43:22
BožííííSuper článek,jen tak dál!!!
Cubais | 01. 09. 2008 | 05:51:50
Luci, danda.Díky moc, je to moje první...
danda | 01. 09. 2008 | 05:37:44
velice pěkný až pofesionální recenze-gratulujiLucinka* | 01. 09. 2008 | 05:01:32
Cubais dobrá recenze ;-)richa | 27. 08. 2008 | 11:53:35
fotkykrásný fotky,je pěkný,když to někdo umí. škoda že tam nejsem.vydařené.
Tenzo | 27. 08. 2008 | 06:44:15
to Hugo:D80 Nikon+18-70 nikkor 1:3.5-4.5 :)
CyberPhonic | 27. 08. 2008 | 05:26:41
fuj fuj huš fuj!Hugo | 27. 08. 2008 | 02:13:36
Moc hezký fotky - čím jsou pořízené ?Jedi | 27. 08. 2008 | 11:45:14
Zajímavý fotky!asheek | 24. 08. 2008 | 09:37:48
wow!trutnou toliko lidí sem ještě nikdy neviděl pohromadě
YannD | 19. 08. 2008 | 09:57:51
Hmmhttp://kultura.idnes.cz/marleyho-syn-stephen-do-trutnova-neprijede-zranil-s e-na-turne-p6h-/festivaly.asp?c=A080819_172027_festivaly_ob
Anonymni | 19. 08. 2008 | 09:06:23
Anonymni | 19. 08. 2008 | 09:05:52
:D :) :(Michal | 19. 08. 2008 | 01:01:50
Kapely -)od doZdravim rad bych nekde stahnul casovy harmonogran kdo jak hraje
soda | 11. 08. 2008 | 05:42:56
kdy budou vystupovat hlavni kapely vam reknou asi az v nedeli jako
vloni..:-((tereza | 05. 08. 2008 | 05:26:23
nazdarrada bych se zeptala, kdy presne budou Soulfly hrat (nevim ani den)..a jestli je mozne zakoupit vstupenku jen na ten jeden den..diky predem
Matty | 31. 07. 2008 | 10:30:28
zdarecNevite ky budou vystupovat Soulfly den vim ale čas dik
Zdenka | 18. 07. 2008 | 11:22:15
Nevíte někdoJaký den bude vystupovat Stephen Marleye
Shaarinka | 04. 07. 2008 | 04:28:04
StephenTak na tohohle týpka se lidičky, co ho neznáte, těšte jako malý!!!!!! dělá fantastickou muziku!!!!!!už se na něj těšim, to bude mazec!!!!! JAH!!!!
Rishule | 03. 06. 2008 | 03:31:46
no toto?Loni sem to prokoučoval, náčelníka Havla a ostatní :/
letos bych se měl polepšit :)
ps: sockové seš tady ty Cybertroniku!
Tomik | 03. 06. 2008 | 02:14:01
Prej sockovskej fest asi si tam nebyl nevis co meles blbe!!!! Jako mrte
festacek, neznam lidi co by se jim tam nelibilo!!!! Uz aby to bylo
mrte zakalime a zaparime Cyber | 02. 06. 2008 | 10:55:06
nejvic sockovskej festak v CR fuuuj :smile59:Klaruška | 01. 06. 2008 | 09:53:56
TrutnovUž se nám to blíží..nejlepčí fesťáček
karolin | 24. 05. 2008 | 06:49:09
už se nemůžu dočkat.. :) zuzil | 18. 05. 2008 | 04:39:10
trutnovkde je program?
YannD | 02. 05. 2008 | 07:58:55
Cha:-)a je to doma:-) http://show.idnes.cz/trutnovsky-festival-hlasi-oko-bere-d6z-/hudba.asp?c=A0 80502_155410_hudba_ob
ozzby | 25. 03. 2008 | 11:56:44
mari56Ahoj, na informace netrpelive cekame :-) sleduj web..
mari56 | 25. 03. 2008 | 08:53:51
TRUTNOV OPEN AIRChtel bych se zeptat jestli nekdo nemate informace a festu v Trutnove?Jestli bude nebo ne?Dik