Předpověď počasí na pátek 24. 6. nebyla zrovna moc příznivá. Vybaveni pláštěnkami , deštníkem a teplou bundou v batohu jsme vyrazili na pardubické autobusové nádraží, odkud jsme o půl osmé společně se slně podnapilými spolucestujícími vyrazili do Svojšic. V tu dobu jsme měli velké štěstí, protože lijavec spojený s kroupami nás minul během cesty autobusem.

Po osmé hodině večer bylo ve Svojšicích už po dešti a areálem se začal rozléhat příjemně šlapající techno set v podání klasika Kaisersoze. „Kaiser“ mě osobně nikdy svou produkcí nezklamal, a i když mě jeho dvouhodinový mix tentokrát zas až tak úplně nezaujal, pro začátek byl alespoň příjemným navnaděním na následující zahraniční djs. Ještě před jejich sety jsme se ale prošli areálem a stihli navštívit i ostatní stages. Dnb pódium bylo překvapivě poloprázdné, ale malý počet návštěvníků jsem přisuzovala velmi brzké večerní hodině (to jsem ale ještě nevěděla, že tomu tak bude i po zbytek noci). Ve stanu Studia 54 se bavili především příznivci housu, progressivu a electra. Velkým překvapením byla novinková AXE stage, která byla sice „miniaturní“ svou velikostí, ale dj Flesh dokázal už v devět večer vytvořit perfektní atmosféru i na tak malém prostoru. Bohužel v pozdějších hodinách byla stage víceméně (polo)prázdná stejně jako zmíněné dnb pódium.
Mezitím už se výrazně ochladilo a my jsme využili našich bund, v kterých jsme od té doby pařili až do rána. Program na hlavní stage před vystoupením Légera vzhledem k prohlídce ostatních stagí bohužel posoudit nemohu, příjemně zaplněný prostor hlavního pódia ale svědčil o tom, že německý Luke Sun předvedl kvalitní výkon a publikum skvěle na ladil na následující výstup.

My jsme se úderem 23:30 povinně dostavili na hl. stage a očekávali příchod charismatického Francouze Sebastiena Legera. Sebastiena jsem měla možnost slyšet již na Creamfields 2008, kde jeho set bohužel náhle utla bouřka. Pouhá hodina jeho výstupu byla tehdy výtečná, proto jsem byla velmi zvědavá, co předvede na Svojšicích, zvlášť když bylo dopředu avizováno, že zde vystoupí se speciálním techno setem. Po několika minutách jsem (osobně ke svému potěšení) zjistila, že se žádné special rychlé techno ala Svojšice konat nebude. Léger zahrál dle mého názoru svůj standardní sound: dynamický tech-housu v kombinaci s minimalovými prvky byl pro většinu nechápajícího publika spíše nečekanou, ale pro mě velmi příjemnou změnou. Léger sice nepředvedl své maximum (na zmiňovaných Creamfields podal daleko kvalitnější výkon), ale jeho dvouhodinový mix, který uzavřel hitovkou Jaguar, byl pro mě jedním z vrcholů páteční noci. To nejlepší ale mělo teprve přijít.



Po Légerovi byl na řadě (pro mě jednoznačný) favorit celého festivalu Charles Siegling alias projekt Technasia. Charlese jsem slyšela na Christmas party v roce 2007. Tehdy mi jeho sound učaroval a proto jsem se nemohla dočkat jeho dalšího vystoupení v Čechách. Oproti Légerovi Charles viditelně zrychlil a přitvrdil, což bylo vzhledem ke gradující atmosféře rozhodně pozitivním tahem. Ve srovnání s Légerem dával Charles do svého setu maximum a užíval si ho společně se stovkami lidí pod pódiem. Technasia potvrdila, že umí zahrát energický techno set s promyšleným konceptem plný aktuálních pecek. V závěru setu Charles ještě trochu víc přitvrdil, což nebylo vůbec od věci, protože předehříval půdu pro slovenské řezníky Tokyho a Bosse. Technasia zkrátka splnila veškerá má očekávání.



Dvojka Toky vs Boss potěšila technaře svým nekompromisním mixem. I když mě jejich produkce vůbec nic neříká, očividně byl výstup slovenské techno školy tím nejlepším probuzením do sychravého sobotního rána. O závěr festivalu se postaral poslední zahraniční host, miláček českého publika - legendární CJ Bolland. Jeho ranní techno jízda některé jedince včetně mě doslova vyhnala z festivalového areálu, ze zbytku tanečníků dostala jeho neidentifikovatelná směs zvuků a smyček i poslední zbytky energie.

Festival celkově splnil má očekávání – uspokojil mě promyšleným konceptem line upu – Léger a Technasia jakožto zástupci aktuálních techno trendů byli rovnoměrně vyváženi matadory Bollandem a Slováky Bossem a Tokym, díky čemuž si na své přišli snad všichni návštěvníci. Minusem celé akce byl totálně přebasovaný zvuk, díky kterému jsem téměř celý festival strávila v zadní části hlavního pódia (naštěstí) se špunty v uších. Vepředu bylo vzhledem k nepřiměřené síle zvuku nemožné strávit delší dobu. Dalším negativem celé akce byli potom především nevychovaní domácí partypeople, kteří opět ukázali, že před sebou mají ještě dlouhou cestu, než dospějí a naučí se chovat jako slušní lidé, kteří si party přišli společně užít.